- Článek z Inspirace 2/2017
Technologie stromové injektáže je již několik let hojně využívána v USA, Kanadě a ve státech jihovýchodní Asie (Japonsko, Jižní Korea atd.). Ve střední Evropě se jedná o novou technologii, jejíž využití v rámci péče o městskou zeleň aktuálně studují vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) jako součást vědeckých projektů univerzity i aktivit studijního oboru Arboristika na Lesnické a dřevařské fakultě MENDELU.
Historie použití stromové injektáže
Stromová injektáž byla v ochraně dřevin poprvé použita před čtyřiceti lety v USA. Z důvodu celosvětového nárůstu počtu invazních a invazivních chorob a škůdců s vážnými dopady na celé populace dřevin (duby, jilmy, jasany, lípy atd.), jsou možnosti použití této technologie nadále intenzivně studovány a v některých případech už i úspěšně aplikovány v praxi. Na přelomu 80. a 90. let minulého století se metoda stala používanou alternativou k plošným, resp. individuálním chemickým postřikům dřevin jak na lesní, tak na mimolesní stromové vegetaci. Metoda byla využívána např. v USA a Kanadě pro ochranu stromů např. před kůrovci rodu Dendroctonus, některými obalečovitými, korovnicovitými atp. Na přelomu století se metoda začala uplatňovat při ochraně dřevin před karanténními škodlivými organismy i v zemích západní a jižní Evropy (Francie, Itálie a Portugalsko), a to i jako prostředek prevence, či jako součást eradikačních zásahů.
Principy fungování stromové injektáže
Z pohledu možných aplikací klasických technologií chemické ochrany používaných při ochraně dřevin je v městském prostředí velký problém s případnými interakcemi s okolním prostorem a rizikem zasažení osob, případně jejich majetku. Až na výjimky jsou proto ve městech vyloučené postřiky, zamlžování i další typy povrchových aplikací. Z těchto důvodů má použití technologie stromové injektáže vysoký potenciál uplatnění jako hlavní technologie ochrany cenných dřevin především v městském prostředí. Hlavním pozitivním přínosem technologie stromové injektáže je možnost vpravit jakoukoliv látku beze zbytku pouze do fyziologicky aktivních pletiv (tzn. Sap Flow) ošetřované rostliny. Tato pletiva následně zajistí rozvedení látky do ostatních pletiv ošetřované rostliny. Při ošetření dřeviny stromovou injektáží jsou do bazální části kmene ošetřované dřeviny vyvrtány drobné (průměr 3–8 mm) injektážní otvory. Počet otvorů závisí na použité technologii stromové injektáže (makro, resp. mikro-injektáž), účelu aplikace (podpora vitality, resp. obranyschopnosti dřeviny) a dendrometrických parametrech dřeviny. Do otvorů jsou okamžitě po jejich vytvoření vloženy speciální ventilky, jejichž primární funkcí je zajistit přenos účinné látky přímo do vodivých pletiv xylému a zároveň zabránit jakémukoliv úniku účinné látky či jiných tekutin z dřeviny do vnějšího prostředí. Sekundární funkcí těchto ventilků je obrana vůči následné infekci injektážního otvoru dřevorozkladnými houbami, resp. průniku jakéhokoliv materiálu z vnějšího prostředí do kmene stromu (kromě injektorem vpravené látky). Po vyvrtání injektážích otvorů a umístění ventilků je přistoupeno k samotné injektáži, neboli vpravení účinné látky do pletiv ošetřovaného stromu. Tento krok se výrazně liší dle zvolené technologie makro či mikro-injektáže. U mikro-injektáže se jedná o jednorázovou aplikaci, v jejímž průběhu je do dřeviny pomocí ručního injektážního zařízení vpraveno malé množství (několik ml) účinné látky. U makro-injektáže se jedná o kontinuální (4–6 hodin) aplikaci velkého množství (desítky litrů) směsi několika látek, za pomoci motorově poháněné injektážní soustavy. Pro injektáže je zásadní použít pouze systémově působící látky, které musí mít takové vlastnosti, aby byly po aplikaci do organismu rostliny co nejvíce mobilní a mohly být rozneseny za pomoci vodivých pletiv do všech fyziologicky aktivních pletiv ošetřené rostliny. S touto vlastností souvisí další velká výhoda užití metody injektáží, která spočívá ve velmi rychlé účinnosti ošetření (4–12 hodin) a cílené účinnosti na konkrétní patogenní organismus. Celková doba účinnosti aplikace je taktéž velmi variabilní, neboť o ní rozhodují podmínky konkrétního stanoviště i charakter dřeviny a jejího patogena. U mikro-injektáží se pohybuje v rozmezí jednoho až pěti let, u makro-injektáží tří až šesti let.
Aktuální možnosti uplatnění technologie stromové injektáže v praxi
Technologie mikro-injektáží je v současnosti v Evropě využívána především jako prostředek k ochraně dřevin vůči negativnímu působení hmyzích škůdců a závažných chorob vyvolaných invazivními houbovými patogeny. Účinnost mikroinjektáží je v evropském měřítku ověřená především proti fytofágním hmyzím škůdcům poškozujícím asimilační aparát dřevin (např: klíněnka jírovcová, mšice smrková, dutilka jasanová, zástupci bekyní – Lymantriinae atd.). Další skupinou organismů, proti kterým lze dřeviny chránit, jsou houbová onemocnění, zejména se jedná o choroby tracheomykózního charakteru, jako je grafióza jilmu, či invazní patogeny rodu Phytophthora spp. Symptomy nekrózy jasanu způsobované houbou Hymenoscyphus fraxineus (syn. Chalara fraxinea) je možné za pomoci této technologie minimalizovat a infikovaným dřevinám výrazně pomoci. V současnosti ovšem není možné v souvislosti s tímto onemocněním jasanů dosáhnout na ošetřeném stromu stoprocentního potlačení choroby.
Technologie makro-injektáží byla poprvé v podmínkách České republiky vyzkoušena v roce 2016. Celosvětově je využívána především jako prostředek k podpoře vitality u zvláště cenných, či senescentních dřevin. V rámci tohoto ošetření je však možné efektivně zasáhnout i vůči negativnímu působení hmyzích škůdců a houbových chorob. Ošetření se provádí pomocí směsi látek systémové povahy, která je připravována na základě předchozího detailního zhodnocení lokality i samotné dřeviny a je vždy individuálně připravena pro konkrétní strom, či skupinu stromů.
Aktuální směry vývoje využití stromové injektáže
V oblasti zdokonalování v praxi používaných metod se pracuje na minimalizaci možných negativních dopadů – především se zkoumá optimální počet injektážích otvorů v závislosti na co nejlepší efektivitě samotného ošetření. Vyvíjejí se také nové přípravky z kategorie biopreparátů, popřípadě insekticidů a fungicidů s výrazně selektivními vlastnostmi.
Pokud jde o zkoumání a ověřování nových možností této technologie, jsou aktuálně na Mendelově univerzitě v Brně řešeny projekty zabývající se využitím injektáže v rámci prevence vůči podkorním zástupcům hmyzích škůdců, kteří začínají být v oblasti péče o dřeviny velkým problémem. Zároveň se na MENDELU studuje možnost uplatnění této technologie vůči houbovým chorobám asimilačního aparátu (sypavky, skvrnitosti atd.), které mnohdy významně limitují estetickou funkci dřevin v sídlech. U všech těchto škodlivých organismů je velká pravděpodobnost, že bude tato technologie úspěšně fungovat a po ověření bude v blízké budoucnosti aplikována do praxe.
Z pohledu dlouhodobějšího rozvoje předpokládáme zajímavou možnost, která spočívá ve výrobě látek určených k ochraně dřevin s využitím nanotechnologií. Tento pokrok by znamenal významné zefektivnění celého léčebného postupu a s tím spojenou výraznou minimalizaci mechanického poškození dřeviny při aplikaci.
Metoda stromové injektáže byla vyvinuta především pro zvýšení účinnosti zásahu s využitím chemických prostředků při souběžné intenzivní minimalizaci podstatné části negativních faktorů, které jsou s chemickou metodou ochrany dřevin svázány. Pro naplnění této principiální myšlenky je zcela zásadní, aby byla tato metoda prováděna dle exaktních pravidel, která vycházejí především ze stavu ošetřované dřeviny, bionomie patogenního organismu, všech podmínek prostředí atd. Neméně důležité je znát také všechny vlastnosti látek, které budou pro ošetření stromu použity. V tomto ohledu je zodpovědností provádějícího personálu zvážit účinnost přípravku také na necílové organismy (draví bezobratlí, opylovači, drobní obratlovci, ptáci, symbiotické houbové organismy atd.). Často lze negativnímu dopadu použitých látek zabránit vhodně zvolenou metodou, což také zvýší účinnost injektáže.
Mezi takové metody patří:
- injektovat kořenové náběhy, které navazují na fyziologicky aktivní kořenovou zónu,
- vhodné načasování aplikace (neprovádět injektáže s cílem eliminovat hmyzí organismus v době kvetení dřeviny, kdy může dojít i k intenzivnímu zasažení opylovačů s projevem jak akutního hynutí včel, tak postupné limitace včelstev),
- zvolením přísně selektivních prostředků (odvození použitého prostředku dle stádia cílového organismu s přihlédnutím k jeho taxonomickému zařazení) atd.
Přes výše jmenované složitosti a specifika této metody se již aktuálně ukazuje, že vhodně používaná stromová injektáž je ideální pro management ochrany a podpory dřevin v mimolesní zeleni. Pokud bude tato metoda dále v centru pozornosti a pokud bude její potenciál dále vědecky rozšiřován, je velmi pravděpodobné, že se do budoucna dočkáme téměř úplné precizace zásahů na dřevinách. Těmito zásahy budeme schopni stromům poskytnout ideální podmínky pro dlouhodobě perspektivní setrvání i v antropogenně silně ovlivněných ekosystémech.
Použitá literatura je k dispozici u autorů článku na vyžádání.
V Inspiraci 2/2017 dále najdete
Park Mlýnská strouha v Plzni obsadil 3. Místo v soutěži Park desetiletí
Revitalizace parku na říčním ostrově Santos v Sušici z pohledu následné péče a údržby
Obnova pražských sadů – běh na dlouhou trať
Zdeňka Zienertová
Cenová náročnost květinových výsadeb
Ing. Adam Baroš
Průhledy do historie XII.
Petr Mičola o knize architekta Karla Honzíka
Městské zahrádky jsou tématem především pro urbanisty
Rozhovor Jany Šimečkové s Radmilou Fingerovou
Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?
Objednejte si ho v tištěné podobě!
Autoři článku
Jiří Rozsypálek
Petr Martinek
Odborná profilace: entomologie, ekologie hmyzu, hodnocení dřevin a ochrana dřevin.
Objednejte si předplatné
časopisu Inspirace, který vychází v tištěné podobě 4x ročně a cena ročního předplatného činní 290 Kč.