Využití stromové injektáže při péči o stromy

Aktuální směry vývoje využití stromové injektáže

V oblasti zdokonalování v praxi používaných metod se pracuje na minimalizaci možných negativních dopadů – především se zkoumá optimální počet injektážích otvorů v závislosti na co nejlepší efektivitě samotného ošetření. Vyvíjejí se také nové přípravky z kategorie biopreparátů, popřípadě insekticidů a fungicidů s výrazně selektivními vlastnostmi.

Pokud jde o zkoumání a ověřování nových možností této technologie, jsou aktuálně na Mendelově univerzitě v Brně řešeny projekty zabývající se využitím injektáže v rámci prevence vůči podkorním zástupcům hmyzích škůdců, kteří začínají být v oblasti péče o dřeviny velkým problémem. Zároveň se na MENDELU studuje možnost uplatnění této technologie vůči houbovým chorobám asimilačního aparátu (sypavky, skvrnitosti atd.), které mnohdy významně limitují estetickou funkci dřevin v sídlech. U všech těchto škodlivých organismů je velká pravděpodobnost, že bude tato technologie úspěšně fungovat a po ověření bude v blízké budoucnosti aplikována do praxe.

Z pohledu dlouhodobějšího rozvoje předpokládáme zajímavou možnost, která spočívá ve výrobě látek určených k ochraně dřevin s využitím nanotechnologií. Tento pokrok by znamenal významné zefektivnění celého léčebného postupu a s tím spojenou výraznou minimalizaci mechanického poškození dřeviny při aplikaci.

Metoda stromové injektáže byla vyvinuta především pro zvýšení účinnosti zásahu s využitím chemických prostředků při souběžné intenzivní minimalizaci podstatné části negativních faktorů, které jsou s chemickou metodou ochrany dřevin svázány. Pro naplnění této principiální myšlenky je zcela zásadní, aby byla tato metoda prováděna dle exaktních pravidel, která vycházejí především ze stavu ošetřované dřeviny, bionomie patogenního organismu, všech podmínek prostředí atd. Neméně důležité je znát také všechny vlastnosti látek, které budou pro ošetření stromu použity. V tomto ohledu je zodpovědností provádějícího personálu zvážit účinnost přípravku také na necílové organismy (draví bezobratlí, opylovači, drobní obratlovci, ptáci, symbiotické houbové organismy atd.). Často lze negativnímu dopadu použitých látek zabránit vhodně zvolenou metodou, což také zvýší účinnost injektáže.

Mezi takové metody patří:

• injektovat kořenové náběhy, které navazují na fyziologicky aktivní kořenovou zónu,
• vhodné načasování aplikace (neprovádět injektáže s cílem eliminovat hmyzí organismus v době kvetení dřeviny, kdy může dojít i k intenzivnímu zasažení opylovačů s projevem jak akutního hynutí včel, tak postupné limitace včelstev),
• zvolením přísně selektivních prostředků (odvození použitého prostředku dle stádia cílového organismu s přihlédnutím k jeho taxonomickému zařazení) atd.

Přes výše jmenované složitosti a specifika této metody se již aktuálně ukazuje, že vhodně používaná stromová injektáž je ideální pro management ochrany a podpory dřevin v mimolesní zeleni. Pokud bude tato metoda dále v centru pozornosti a pokud bude její potenciál dále vědecky rozšiřován, je velmi pravděpodobné, že se do budoucna dočkáme téměř úplné precizace zásahů na dřevinách. Těmito zásahy budeme schopni stromům poskytnout ideální podmínky pro dlouhodobě perspektivní setrvání i v antropogenně silně ovlivněných ekosystémech.

Použitá literatura je k dispozici u autorů článku na vyžádání.