Podnikání není vždy jenom procházka „růžovým sadem“ a pro dobře fungující obchod je tak třeba vyznat se i v pojmech jako je podnikatel, spotřebitel, záruka, životnost, reklamace apod. Předáním zboží (rostlin) zákazníkovi a přijetím kupní ceny obchod nekončí a v dnešní době silné konkurence má i zvládnutí „poprodejního servisu“ velký dopad na (ne)úspěšnost celého podnikání.
Mezi nejčastější dotazy patří „a co smlouva?“ Smlouva však existuje vždy, ať už ve formě kupní smlouvy ve fyzické podobě, akceptované objednávky v e-mailu nebo ústní smlouvy při koupi například řezaných květin v obchodě. Obecně přitom platí, že zboží musí být dodáno v ujednaném množství, jakosti, odrůdě a zabaleno dle zvyklostí, není-li ujednáno jinak. Pro vytyčení práv a povinností jednotlivých smluvních stran je nutné tyto nejprve rozdělit do dvou kategorií. Rozlišujeme dva základní typy smluv, a to tzv. B2B (business to business – podnikatel s podnikatelem) nebo B2C (business to customer – podnikatel se spotřebitelem). V praxi je nejjednodušší rozlišovat nákupy „na IČO“ a bez něj. Pokud totiž jako podnikatelé prodáme zboží konečnému zákazníkovi, který však z různých důvodů bude chtít provést nákup „na IČO“, pak se na něj nevztahují zákonná ustanovení o spotřebiteli.
Záruka (odpovědnost za vady)
Výklad právní úpravy účinné k datu sepsání tohoto článku (od roku 2022 může být vše jinak, Ministerstvo spravedlnosti totiž připravuje novelu občanského zákoníku) se ve zkratce ustálil na tom, že vůči spotřebiteli odpovídá prodávající za vady, které mělo zboží, jak při převzetí zboží, tak za ty, které vzniknou později a jsou uplatněny vůči prodávajícímu do dvou let od převzetí zboží. Při podnikatelském styku však odpovídá prodávající pouze za vady, které mělo zboží při jeho převzetí. Z tohoto obecného pravidla (upraveného v občanském zákoníku) však existuje několik výjimek upravených zákonem o oběhu osiva a sadby, který tuto dobu zkracuje na:
- 1 rok při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, pokud nebude sjednána doba delší,
- 2 roky u víceletých druhů počínaje od prvního dne kalendářního roku následujícího po uplynutí kalendářního roku, ve kterém dosáhla odrůda vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy (změna oproti minulosti – došlo k prodloužení záruční doby)
- 3 týdny u sazenic zeleniny a květin
Výše uvedená „zákonná záruka“ však neomezuje sjednání například prodloužené záruky, záruky za jakost (například za ujmutí rostliny při poskytnutí služby jejího zasazení) apod. nad rámec zákonných ustanovení.
Možnost uplatnit práva z vadného plnění však nelze zaměňovat s životností rostlin. Teoreticky lze práva z vadného plnění uplatnit i u řezaných rostlin po dobu dvou let, jejich životnost je však samozřejmě mnohem kratší. Vadnutí řezaných rostlin však není vadou, ale jejich přirozenou vlastností.
Vedle omezené životnosti vycházející z charakteru/druhu zakoupeného zboží nelze za vadu považovat ani následující nejčastější situace: postup v rozporu s návodem k použití, nesprávná péče ať už při výsadbě či následné péči (například nedostatečná zálivka, přemíra hnojení, neodborné tvarování, poškození přírodními živly či látkami škodlivého charakteru), nevhodné umístění (neadekvátní klimatické či půdní podmínky) nebo nedodržení technologie na ošetřování rostlin apod.
Povinností kupujícího je o zboží dostatečně pečovat a případné vady bez zbytečného odkladu oznámit. Zákon výslovně upozorňuje, že práva z vad nebudou přiznána při „pozdní reklamaci“, tj. v takové situaci, kdy vada již byla nějakou dobu zjistitelná, ale kupující ji přesto neoznámil.
Pokud je kupujícím spotřebitel (tedy nákup „bez IČO“), vztahují se na prodávajícího mnohé povinnosti, mezi ty nejdůležitější patří:
- vyřídit reklamaci bezodkladně, nejpozději do 30 dní od jejího přijetí (je možno se však domluvit na delší lhůtě). Součástí vyřízení reklamace je i povinnost prodávajícího případnou vadu odstranit a o výsledků reklamace spotřebitele informovat (v současné praxi je za dostatečné považováno informováni pomoci SMS či e-mailu),
- vystavit spotřebiteli potvrzení o uplatnění reklamace, stejně jako potvrzení o ukončení procesu reklamace,
- informovat spotřebitele o možnosti mimosoudního řešení sporu (nejčastěji Českou obchodní inspekcí).