Máchale, spadlo ti to, asi vítr, seber to! aneb když na podzim ve městě padá listí

„Soud nařídil radnici uklízet listí v soukromé zahradě, padá z městské aleje“. Tento nebo jiný titulek týkající se kauzy v Chlumci nad Cidlinou četla již celá řada našich čtenářů (a nejen oni). Pro množící se dotazy na toto téma jsme se proto rozhodli se jí věnovat a popsat právní úpravu i konkrétní situaci, kterou soud posuzoval.

Pro zájemce o podrobnosti sporu o padající listí v Chlumci nad Cidlinou uvedu, že se jedná o rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2021, č. j. 19 Co 81/2019 – 597, který přezkoumával rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 12. 2018, č. j. 13 C 49/2017-369, přičemž ve věci bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, kde je kauza aktuálně řešena pod sp. zn. 22 Cdo 3552/2021 (v případě hlubšího zájmu tak můžete sledovat, jak kauza dopadne, případně si o text rozsudku dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, požádat a seznámit se s ním sami detailněji).

Co se tedy vlastně stalo

Žalobce je vlastníkem pozemku (užívaného jako okrasná zahrada), který sousedí s pozemkem města, na kterém jsou vysázeny stromy javoru mléče, přičemž koruny těchto stromů výrazně přesahují nad pozemek zahrady. Po dobu devíti měsíců v roce dochází ke spadu listí, větví a nažek, které vlastníky omezují, neboť jsou nuceni je neustále odklízet.

 

Co říká zákon

Veškerý „spad“ ze stromu označuje občanský zákoník obecně jako tzv. imise a v § 1013 k tomu uvádí, že „vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.“

Zákon tedy nepřikazuje vlastníkovi, aby (lidově řečeno) „zabránil listí padat“, ale vztahuje se na situace, kdy tyto imise vnikají na pozemek jiného „v míře nepřiměřené místním poměrům“ – zkoumají se proto poměry existující v místě (tj. přilehlé lokalitě) a dále které „podstatně omezují obvyklé užívání pozemku“ – posuzuje se tedy rovněž užívání v jiných podobných místech (například zahrady). Tyto poměry se též někdy označují jako místní a druhové.

Jakkoliv se toto téma stálo populární v teprve v posledních měsících, podobné situace soudy řešily již v minulosti. Například v rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 2746/2012, ze dne 30. 10. 2013, soud uvedl, že „padání listů a plodů je přirozeným fyziologickým projevem dřeviny; to samo o sobě však nevylučuje, že i takový fyziologický projev může být v poměrech konkrétního případu považován za obtěžující nad míru přiměřenou poměrům“. Soud však upozornil, že zda se jedná o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, je nutné posoudit vždy podle okolností konkrétního případu s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které v této souvislosti vyjdou v řízení najevo. Závěr o tom, zda se jedná či nikoliv o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, odráží individuální poměry každého případu zejména tam, kde absentují objektivní kritéria napomáhající učinit závěr o míře obtěžování (např. při obtěžování hlukem existují objektivní hlukové limity dané normativní právní úpravou). V takových případech je na soudu, aby v každém jednotlivém případě zvážil, kdy účinky působení věci je druhá osoba povinna snášet, byť se může jednat o důsledky obtěžující či negativní a kdy jí již vzniká právo na obranu. Opadávání listů a plodů ze stromů v podzimním období tak není samo o sobě (tj. bez dalšího) obtěžováním nad míru přiměřenou poměrům.

Soudy dále zvažují, jaká je v dané lokalitě s přihlédnutím k jiným obdobným lokalitám (např. k tomu, zda jde o město, vesnici nebo o pozemky sloužící jen k zemědělskému využití) přiměřená míra konkrétních imisí. Její stanovení je věcí soudcovského uvážení, přičemž to zahrnuje nejenom skutečný stav, ale i stav žádoucí (který by měl být), rovněž s přihlédnutím ke společenskému významu původce posuzovaných imisí.

Zákon sice hovoří o „zabránění imisí“, soudy však dovodily (viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2746/2012, ze dne 30. 10. 2013), že ačkoliv v případě vyhovění žalobě by povinným primárně měla být zvolena taková řešení, která by zabránila obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, pokud by však volba těchto opatření v konkrétním případě v zásadě do úvahy z objektivních důvodů nepřicházela, anebo by byla spojena s podmínkami, jejichž realizaci by nebylo možné po povinném spravedlivě požadovat, lze výjimečně dostát uložené povinnosti zdržet se obtěžování spadem listí i odklizením listí z dotčeného pozemku.

Naopak je v zásadě nerozhodné, kdo je vlastníkem pozemku, z něhož posuzované imise vnikají na druhý pozemek (případně kdo je přímo původcem imisí), zda soukromá osoba, nebo například obec či stát. Pravidla zde platí stejná pro všechny.

Ale zpět do Chlumce nad Cidlinou…

V odkazovaném případě soud vyšel mimo jiné z toho, že ke spadu (imisím) dochází devět měsíců v roce; z enormního množství spadu (které je oproti jiným stromům mnohem větší, krom listí a větví totiž obsahuje rovněž nažky); že se jedná o užitkovou zahradu v odpočinkové zóně určené k bydlení; neexistenci jiných srovnatelných pozemků takto zatížených a z dalších konkrétních okolností. Rovněž zohlednil, že je zde dán veřejný (ekologický a rekreační) zájem na zachování těchto stromů, které ale současně nelze „ořezat až na hlavu“, nebo provést zásadnější redukční řez.

Neboť množství spadu nelze nijak kvantifikovat, soud nakonec stanovil míru obvyklou poměrům prostřednictvím frekvence úklidu zahrady žalobců, pokud budou provádět její úklid tak, jak je to „obvyklé“ v obdobných lokalitách (zahrady), na které dopadají „obvyklé“ imise ze sousedních stromů. Po zhodnocení celkové situace (prováděl též místní šetření) a za použití „soudcovského uvážení“ uzavřel a stanovil, že v souzeném případě dochází ke spadu listí, větví a nažek v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatnému omezení užívání dotčené zahrady. Určil proto, že žalovaný (město) bude provádět úklid této zahrady v rozsahu jednou měsíčně od března do září, a dvakrát měsíčně v měsících říjnu a listopadu (kdy je spad intenzivnější), přičemž ve stejném rozsahu jej bude provádět též žalobce (vlastník zahrady).

Pár slov závěrem

Jak již bylo naznačeno výše, spad listí jako imise a následné „sousedské spory“ se před českými soudy objevují opakovaně. Obdobných případů je však mnohem více, například přímo padání listí se stalo předmětem soudní pře nedávno řešené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 16 Co 68/2022, kde však již soud prvního stupně žalobu zamítl a tento závěr odvolací soud potvrdil; soud zopakoval, že „obtěžování je třeba chápat objektivně, tj. z hlediska obvyklých společenských názorů, přičemž každý je povinen snášet imise z obyčejného, normálního užívání věci. Ve vztazích mezi vlastníky sousedních pozemků dochází nikoliv výjimečně k tomu, že užívání pozemku některého z vlastníků se projevuje v poměrech druhého vlastníka způsobem považovaným za obtěžující. Ne každé takové„ obtěžování“ však zakládá oprávnění bránit se proti němu imisní žalobou. Tato možnost je dána dotčené osobě toliko tehdy, když se jedná o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Zda o takový případ jde či nikoliv, je nutné posoudit vždy podle individuálních okolností konkrétního případu s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které v této souvislosti vyjdou v řízení najevo.“

Obdobně soudy již posuzovaly například i stínění způsobené vzrostlým stromem smrku na pozemku souseda, nebo zalétávání včel ze sousedova úlu. Jednotlivé případy poskytují pouze obecná vodítka, jak soudy postupují a co posuzují. Vždy však půjde o zhodnocení jedinečných skutkových okolností konkrétního případu; jinak se budou například posuzovat účinky chovu hospodářských zvířat ve městě a na venkově, hluk diskotéky v neobydlené části města a v obytné čtvrti, účinky průmyslových exhalací v průmyslové části města a v lázeňském městě. Ačkoliv proto medii „tu a tam“ proletí na první pohled alarmující rozsudek (nebo třeba včela ze sousedova úlu), vždy je třeba se nejprve seznámit s konkrétním případem a nedopouštět se zbytečné „paušalizace“, která především v tomto typu případů není namístě.

Pro zajímavost dodám, že v tomto případě dokonce žalobce podal na město exekuční návrh – Ačkoliv soud nerozhodoval o peněžitém dluhu, rozhodl o tom, že dlužník (žalovaný) má pro věřitele (žalobce) vykonat nějakou práci (například úklid listí) a určil její rozsah. V takovém případě soud věřiteli povolí, aby si na onu práci najal někoho jiného nebo aby ji provedl sám, ovšem na náklady dlužníka. O to, aby práce provedl pro věřitele někdo jiný, se postará exekutor (v rámci tzv. exekuce nepeněžitých plnění).

Upozornění: Tento článek je pouze informačního charakteru a  nenahrazuje konzultaci s  advokátem. Nejde o poskytování právních služeb ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

V Inspiraci 4/2022 dále najdete

ZAHRADA ROKU 2022

Přehlídka děl oceněných v soutěži Zahrada roku 2022


JAKÁ JMÉNA TRVALEK POUŽÍVAT

Adam Baroš

 

ŠKŮDCI ZIMOSTRÁZU

Ivana Šafránková

 

ZELEŇ V NÁDOBÁCH
Zakládání a péče o zeleň nejčastější nedostatky a omyly – díl 7.

Lukáš Štefl
Tatiana Kuťková

 

JAK DOSTAT LIDI MEZI POLE aneb s člověkem vstoupí do krajiny biodiverzita

Petr Mičola

 

OCENĚNÍ ADAPTERRA AWARDS 2022
Soběstačný dům, energeticky pozitivní škola, obnova mokřadů i protierozní prvky v krajině


STUDENTI POMOHLI S OBNOVOU ZELENĚ PO TORNÁDU
I díky Lipové ratolesti jich v oboru přibývá

Ondřej Šimeček

Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?

Objednejte si ho v tištěné podobě!

Mám zájem o tento výtisk

Autor článku

Od tohoto autora vybíráme

Kde končí komunikace, začíná problém…

Smlouvě o dílo jsme se věnovali v našem právním okénku již několikrát, z mnoha úhlů pohledů. V tomto vydání Inspirace se budeme věnovat situacím, ve kterých objednatel přestane komunikovat a situace tak uvázne na „mrtvém bodě“. I zde je třeba zachovat chladnou hlavu a postupovat v souladu se zákonem. Zákon i na tyto situace pamatuje a nabízí řadu řešení. Jaké? To se dočtete níže. V této souvislosti si rovněž přiblížíme pravidla, která pro doručování písemností platí.

číst více

Padající listí a kdo jej uklidí tentokráte?

V tomto díle našeho právního miniseriálu se nejprve ohlédneme zpátky, a připomeneme si kauzu „padajícího listí“ v Chlumci nad Cidlinou. Nejvyšší soud totiž začátkem tohoto roku vydal svůj dlouho očekávány rozsudek. Ve druhé části se pak budeme chvíli věnovat problematice „švarcsystému“, na který jste se nás opakovaně ptali. V návaznosti na první část článku se totiž nabízí otázka – „a uklízet to bude kdo?“

číst více

Objednejte si předplatné

časopisu Inspirace, který vychází v tištěné podobě 4x ročně a cena ročního předplatného činní 290 Kč.