- Článek z Inspirace 1/2024
Stejně tak, jako se koncem 90. let začaly do povědomí dostávat travní koberce a o pár let později i rozchodníkové koberce, nyní se začínají uplatňovat i koberce luční. Zakládání lučních porostů je čím dál častější ať už v soukromém sektoru nebo ve veřejném prostranství. Proto je logické, že investoři často hledají způsob, jak vytvoření lučního porostu urychlit.
Od pěstování k následné péči
Luční koberce jsou ekologickou alternativou ke klasickému trávníku. Lze je použít k ozelenění rodinné zahrady, parku, střešní zahrady či ovocného sadu. Výhoda louky oproti trávníku je hlavně v intenzitě péče. Luční porost stačí dvakrát až třikrát ročně pokosit včetně sběru. Klasický trávník vyžaduje přibližně 25 kosení za rok. Louka se nemusí pravidelně hnojit, postřik je naprosto nežádoucí a závlaha je ve srovnání s trávníkem také minimální. Navíc luční porost se v průběhu roku vyvíjí, mění strukturu a kvete několikrát za rok, čímž dostává do prostoru barvu a dynamiku. Zajímavá bývá kombinace ploch louky a trávníku. Díky jiné péči do sebe směsi neprorůstají a tím je možné držet dlouhodobě linii mezi jednotlivými partiemi. V takových případech trávník slouží k pravidelné rekreaci a louka do prostoru vnáší biodiverzitu a proměnlivost.
Luční koberce se skvěle uplatní i na střešních zahradách. V podstatě se jedná o alternativu k již známějším rozchodníkovým kobercům. Výhoda oproti rozchodníkům je, že louka je vyšší, hustší, pestřejší, při kvetení atraktivnější. Ovšem je potřeba vzít v úvahu nutnost větší mocnosti substrátu a o něco častější údržbu. Louku je potřeba minimálně dvakrát ročně pokosit a odstranit pokosenou hmotu. Kdyby k tomu nedošlo, velmi by se snížila její biodiverzita.
Louka může být založena klasickým způsobem – výsevem, nebo pokládkou lučních koberců. Obě metody mají své výhody a nevýhody. U setí je hlavní výhodou cena při založení a množství nabízených směsí na trhu. Naopak pro luční koberce mluví rychlost založení a následného využití. Společenstvo, které se po vysetí tvoří minimálně tři roky, je po položení koberce za pár týdnů připraveno k zátěži. Luční koberce se pokládají po seči, kdy výška porostu je přibližně 5–10 cm. Pokud se louka položí na podzim, na jaře už plocha plně pokvete. Při jarní pokládce se naopak stihne podzimní fáze kvetení.
Ve světě jsou známé dva způsoby, jak pěstovat luční koberce. První způsob je podobný zakládání rozchodníkových koberců. Na vyrovnanou plochu se natáhne nepropustná textilie, která brání kořenění do spodních vrstev. Na ni se nasype substrát jehož součástí může být kokosová či jiná rohož. Ta plochu propojuje a částečně zabraňuje trhání porostu. Tento substrát se oseje požadovanou směsí a následně se dopěstuje luční společenstvo.
Druhý způsob zakládání je více podobný pěstování travních koberců. Do středně propustného substrátu, který je připraven například promícháním písku a ornice, se vyseje travinobylinná směs. U tohoto způsobu musí být ve směsi obsaženo větší procento travin. Ty svými svazčitými kořeny propletou podzemní prostor s kořenovým systémem bylin a tím se koberec stává dostatečně hustým a kompaktním. Jsou vybírány takové druhy bylin, které nemají kůlový kořenový systém a zvládnou podřezání nožem včetně následného zakořenění do nového prostoru. U tohoto způsobu stačí podřezání strojem v hloubce přibližně 2,5 – 3 cm. Následně je luční koberec připraven v rolích, stejně jako u travních koberců.
Při pokládce lučních koberců je potřeba dodržovat podobná pravidla jako u travních koberců. Materiál musí být čerstvý. Pokud nejsou koberce chlazeny v chladících boxech, musí se do druhého dne od sloupnutí položit. U zahrad a parků je ideálním podložím středně těžký substrát. U střešních zahrad se může použít intenzivní střešní substrát o mocnosti 15 cm. Důležité je, aby byl podklad čistý a nezaplevelený. Pokud by pozemek nebyl odplevelený, hrozí prorůstání některých agresivních plevelných druhů i přes koberec. Z důvodu travinobylinného společenstva není možná následná plošná aplikace herbicidy běžně používanými do trávníků. Po položení lučních koberců je dobré plochu zaválet ručním válem a následně prolít vodou. Množství a intenzita zálivky závisí na počasí. V podstatě je to podobné jako u založení travních koberců. Zálivku je dobré provádět průběžně tři týdny po pokládce, aby dobře stihly zakořenit všechny bylinné druhy a porost byl tím pádem soběstačný.
Po pokládce lučních koberců směs travin, bylin a jetelovin postupně koření a bude stejná, jako u louky založené výsevem. Vegetace začíná pomalu růst, v květnu už nastupuje fáze kvetení. První kosení je dobré neodkládat a provést do poloviny června. Tím se zajistí, že před horkým létem louka ještě stihne zregenerovat po seči a nebude tolik trpět na vysychání. Po pokosení není nutné čekat na vysemenění jednotlivých bylin, protože porost už je dostatečně hustý. Pokosenou hmotu je možné pár dní nechat uschnout, následně shrabat a použít například jako krmivo pro zvířata. Pokud by se posekaná hmota vůbec neposbírala, hrozilo by zadušení a zahnívání travin a bylin. Louka by velmi prořídla a snížila by se tím její biodiverzita. V průběhu léta je dobré louku podpořit občasnou zálivkou. Na podzim by měla začít druhá fáze kvetení, i když ne tak silná, jako jarní. V říjnu se může louka opět pokosit. Následně se může provést ještě třetí seč v listopadu – před zimou. Výška sečení by měla být kolem 5–10 cm. Touto jednoduchou péčí se docílí toho, že louka bude pořád dostatečně hustá a nebude se ztrácet její druhová pestrost.
Ing. Filip Vrbas
V Inspiraci 1/2024 najdete
Interiérové zelené stěny
Vhodná rostlina = polovina úspěchu!
Eduard Chvosta
Krajinářské úvahy IV.
O ekologické gentrifikaci
Petr Mičola
Za profesorem Jiřím Marečkem
Jana Šimečková
Aplikace systémů modrozelené infrastruktury v nepříznivých podmínkách městského prostředí
Martin Vysoký
Biouhel I.
Co je to biouhel a co umí
Vilém Řiháček
Zkušenosti s cibulovinami v městském prostoru
Jaroslav Brůžek
Stres při pěstování trávníku
Karek Fučík
Perspektiva pěstování okrasných keřů
Martin Vlasák
Choroby bobkovišně
Ivana Šafránková
Poznatky, výsledky a co dál?
Pěstuj bezpečně – nepodporuj invazní druhy
Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?
Objednejte si ho v tištěné podobě!
Autor článku
Filip Vrbas
Absolvoval obor Management zahradních a krajinářských úprav na ZF MENDELU, působí jako vedoucí trávníkové školky v rodinné firmě KVĚT
Další články autora
Od tohoto autora vybíráme
Objednejte si předplatné
časopisu Inspirace, který vychází v tištěné podobě 4x ročně a cena ročního předplatného činní 290 Kč.
