Choroby pivoňky
V současné době je popsáno přibližně čtyřicet druhů pivoněk, které se přirozeně vyskytují na severní polokouli v oblastech Asie, Evropy
- Článek z Inspirace 1/2024
Bobkovišeň lékařská je jako okrasná dřevina v Evropě známa již několik staletí a patří k oblíbeným a často vysazovaným stálezeleným okrasným keřům. Z druhů pocházejících z oblasti Kavkazu a z Balkánu bylo vyšlechtěno nespočet kultivarů lišících jak vzhledem, tak svými nároky i možnostmi použití. Z bobkovišní se vysazují živé ploty, keřové skupiny a nezřídka najdou využití také jako solitéry.
Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus L., syn. Laurocerasus officinalis L.) své pojmenování získala podle listů podobajícím se listům vavřínu (latinsky laurus = vavřínový), a podle plodů, které připomínají plody třešní (cerasus = třešeň). Poprvé tento druh popsal francouz P. Belan v roce 1546 v severovýchodním Turecku. Jako okrasná dřevina je v Evropě známa již několik staletí, v jižní Evropě a v Anglii byla vysazována již v 16. století a od té doby patří k oblíbeným a často vysazovaným stálezeleným okrasným keřům. Přirozeně se vyskytující druhy lze nalézt od 20 do 2000 m n.m., dorůstají do výšky až 6 m a často se vyskytují společně s druhy rodů Fagus a Rhododendron. Z druhů pocházejících z oblasti Kavkazu, které se vyznačují velkými, 5–25 cm dlouhými, leskle zelenými kožovitými listy, a z druhů s malými listy, které pocházejí z Balkánu, bylo vyšlechtěno nespočet kultivarů lišících jak vzhledem, tak svými nároky i možnostmi použití. Například ‚Greentorch‘, ´Elly´ se vysazuje do živých plotů, či jako solitéra, ´Gajo´, ´Novita´ v okrasných zahradách i městské zeleni. Do nádob na terasy je vhodná například ´Rotundifolia´ s intenzivně vonícími květy poskytujícími potravu včelám a dalším druhům hmyzu. Listy se žlutým okrajem se vyznačuje ´Aureovariegata‘, vitální ‚Magnifolia‘ velkými listy dlouhými až 30 cm a širokými 11 cm, ‚Otto Luyken‘ s malými listy 10×2–3 cm a květy vonícími po šeříku aj.
Využití bobkovišně je ale širší, olistěné výhony se někdy používají i jako „výplň“ do smíšených kytic. Dříve byla bobkovišeň lékařská využívána v lidovém léčitelství, avšak v současné době se vzhledem k jedovatosti celé rostliny (v listech glykosid kyseliny kyanovodíkové prunasin, v semenech amygdalin), kromě dužniny plodů, nepoužívá, s výjimkou homeopatie. Toxin z listů se používá k restaurování, v archeologii k uložení látek z hrobů. V některých zemích, například v Turecku, se z dužniny plodů připravují sladké, mírně nahořklé džemy, marmelády a želé. V poslední době jsou pěstovány různé kultivary k výrobě aromatické šťávy z plodů.
Abiotická poškození
Během zimních měsíců často dochází k nevratnému poškození stálezelených rostlin. Pokud jsou keře umístěny nevhodně, například na stanoviště se silným prouděním větru („do průvanu“) dochází během mrazivých dnů k poškození a hnědnutí pletiv. Zasaženy mohou být jednotlivé listy, výhony či části keře. Často je tento symptom zaměňován za tzv. „vyasimilování“, ke kterému dochází během zimních měsíců za slunečného počasí při odpařování vody z listů, kterou ale rostliny ze zamrzlé půdy nemohou doplnit. Listy, případně vrcholové části výhonů, hnědnou a zasychají. K omezení možného poškození je proto vhodná dostatečná zálivka pozdě na podzim, ještě před příchodem mrazů a zmrznutí půdy.
Choroby bobkovišně
Skvrnitosti listů
K nejčastějším onemocněním patří suchá skvrnitost listů a odumírání pupenů, původně pojmenované výstižnějším názvem dírkovitost listů, podle charakteristických dírek, které připomínaly otvory po střelách. Protože „dírkovitost“ mohou způsobit i jiné patogeny, je nutné správně určit původce (případně se obrátit se specialistu rostlinolékaře), aby ochranná opatření byla účinná. Nejčastějším původcem je houba Stigmina carpophila (syn.: Clasterosporium carpophilum, Wilsonomyces carpophilus), ve Francii známá již od r. 1853, kde byla také poprvé popsána. Houba napadá nejen bobkovišně, ale i ovocné druhy peckovin, zejména švestky, a plané i okrasné druhy r. Prunus. Zejména za chladnějšího deštivého jara a při častých a silných mlhách je výskyt silnější. K infekcím listů dochází v první polovině roku, obvykle až do konce června. První příznaky lze zaznamenat na čepelích listů brzy po vyrašení, jako světle zelené, hnědé nebo karmínové skvrny o velikosti 4–10 mm. Barva skvrn závisí na odrůdě a podmínkách prostředí. Po obvodu skvrn se následně vytváří tzv. odlučovací vrstva, a infikované nekrotické pletivo vypadává, ale ani silně poškozené listy neopadávají. Skvrny se mohou slévat, takže v čepelích se objevují kulaté až nepravidelné otvory.
Od července až do podzimu jsou infikovány výhony, které hnědnou a zasychají, k infekcím listů obvykle již nedochází. Protože spory houby jsou odolné vůči nízkým teplotám, může docházet k infekcím jednotlivých částí téměř po celý rok Během vegetace se spory šíří větrným deštěm, stékající vodou apod. Patogen přezimuje v infikovaných výhonech a listech.
Mezi preventivní opatření patří především zabránění ovlhčení povrchu listů (k zálivce nepoužívat postřikovače) a odstranění napadených výhonů. Ošetření fungicidy se provádí opakovaně (v závislosti na průběhu počasí) od rašení a před květem, nejpozději při prvních příznacích napadení, např. Funguran PRO (účinná látka hydroxid měďnatý). Při ošetřování porostů okrasných keřů v místech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel je třeba dodržovat preventivní a režimová opatření, tj. ošetřovat v době, kdy je zde nejmenší pohyb dalších osob a zvířat (ideálně bez jejich přítomnosti). Vlastník pozemku nebo osoba/firma, která provádí ošetření musí zajistit, aby od zahájení aplikace a až do doby zaschnutí postřiku na pozemek nevstupovaly a nedotýkaly se ošetřených porostů žádné osoby. Pokud je to možné, je vhodné po dobu aplikace prostor uzavřít a vstup umožnit až po zaschnutí postřiku.
Od r. 2015 se stále častěji objevuje na listech bobkovišní i padlí (Podosphaera spp.). Napadené nejmladší, vrcholové listy jsou zvlněné, čepele se částečně se stáčejí na jednu stranu. Následkem odčerpáváním živin z pokožkových buněk na rubu listů je jejich odumírání. Ostatní pletivo směrem k lící listu zůstává bez poškození a dále roste, což má za následek nerovnoměrný růst a deformace a trhání čepele. Vzhledem k velmi nenápadnému myceliu je možná záměna za poškození hmyzem nebo mrazem. Černé, kulovité plodnice pohlavního stadia, tzv. (chasmothecia) se vyskytují jen ojediněle. Mezi jednotlivými kultivary jsou značné rozdíly ve vnímavosti k patogenu, za náchylné jsou považovány např. ´Etna´, ´Rotundifolia´ a ´Schipkaensis´. V případě výskytu je vhodné napadené vrcholy výhonů odstranit, případně opakovaně ošetřit fungicidy, např. obsahující pomerančovou silici (Prev-Gard, Prev-Gold), kmeny Bacillus (Serenade ASO, Sonata) či hydrogenuhličitan draselný (Armicarb), boskalid+pyraklostrobin (Casino Royale), kresoxim methyl (Discus), tebukonazol (Horizon 250 EW), síru (Kumulus WG) aj.
Symptomy na listech, které připomínají suchou skvrnitost, způsobuje i bakterie Pseudomonas syringae pv. syringae. Po infekci se na líci listů objevují malé, hnědé až načervenalé (na rozdíl od infekce Xanthomonas arboricola pv. pruni), kulaté až nepravidelné skvrny se světle zeleným až žlutým lemem. Během krátké doby se skvrny mohou nápadně zvětšit, přičemž střední část skvrny vypadává a v listu zůstane otvor. Bakterie pronikají do pletiva přirozenými otvory (průduchy, hydatody aj.) nebo drobnými rankami a jsou rozšiřovány větrným deštěm či stékajícími kapkami. Teplé, vlhké až mokré počasí podporuje napadení bakterií Xanthomonas arboricola pv. pruni. Infekce se projevuje na rubu listů malými vodnatými hnědočernými skvrnami, na líci světle zelenými/černými skvrnami se žlutým lemem. Bakterie může přezimovat v infikovaných výhonech a v jizvách po opadu listů. Ochranná opatření zahrnují odstranění napadených částí a opakovanou aplikaci měďnatých přípravků (Cobran, Defender Pro aj.) od rašení, případně při objevení se prvních příznaků. Pravidelná aplikace biostimulátorů a přípravků na bázi mědi může vést k omezení výskytu symptomů.
Ojediněle je zaznamenán na listech výskyt kulatých až nepravidelných, popelavě šedobílých lézí s hnědým lemem, jejichž původcem je houba houba Neofabrea actinidiae. V odumřelém pletivu jsou viditelné četné skvrnky rozmnožovacích orgánů (pyknidy). Skvrny se postupně zvětšují, středová část v konečné fázi vypadává a zůstává po ní otvor, nebo část listu chybí. Vzhledem k minimálním škodám se fungicidní ošetření neprovádí.
Podobně i výskyt plísně (Peronospora sparsa) je u nás spíše výjimečný. Za vysoké vlhkosti, při dlouhodobém ovlhčení, se na líci listů objevují velké nepravidelné, žluté, postupně hnědnoucí a nekrotizující skvrny, na rubu bílý povlak rozmnožovacích orgánů. V současné době nejsou povoleny žádné přípravky na ochranu.
Živočišní škůdci
Listy bobkovišně mohou poškozovat i škůdci, například podkopníček ovocný (Lyonetia clerkella), patřící k běžným škůdcům ovocných stromů (jabloně, hrušně, třešně, méně slivoně) listnatých dřeviny a keřů. Stříbřitě bílý až šedohnědý, 3–4 mm dlouhý motýl obvykle klade na spodní stranu listů po jednom vajíčku. Vylíhlé zelené, 5 mm dlouhé larvy vyžírají dlouhou úzkou, na konci mírně se rozšiřující chodbičku, která je viditelná jako bílá čára. Přezimovat mohou dospělci, např. pod kůrou na stromech, v trávě apod., nebo vajíčka na pupenech stromů. Během roku se vyvinou 3 generace, přičemž největší škody způsobují larvy 2. generace. Drobné, nepravidelné dírky, případně deformace na nových výhonech a rozvíjejících se listech bývají následkem poškození klopušky bramborové (Lygocoris pabulinus). Poškození však bývá jen nepatrné a insekticidní ochrana se neprovádí.
V Inspiraci 1/2024 najdete
Interiérové zelené stěny
Vhodná rostlina = polovina úspěchu!
Eduard Chvosta
Krajinářské úvahy IV.
O ekologické gentrifikaci
Petr Mičola
Za profesorem Jiřím Marečkem
Jana Šimečková
Aplikace systémů modrozelené infrastruktury v nepříznivých podmínkách městského prostředí
Martin Vysoký
Biouhel I.
Co je to biouhel a co umí
Vilém Řiháček
Zkušenosti s cibulovinami v městském prostoru
Jaroslav Brůžek
Stres při pěstování trávníku
Karek Fučík
Perspektiva pěstování okrasných keřů
Martin Vlasák
Choroby bobkovišně
Ivana Šafránková
Poznatky, výsledky a co dál?
Pěstuj bezpečně – nepodporuj invazní druhy
Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?
Objednejte si ho v tištěné podobě!
Autor článku
Ivana Šafránková
V současné době působí na Mendelově univerzitě v Brně, kde se zabývá problematikou ochrany rostlin, zejména identifikací patogenů okrasných rostlin. Věnuje se také popularizaci vědy, překladům
odborné literatury a poradenské činnosti.
Další články autora
Od tohoto autora vybíráme
Objednejte si předplatné
časopisu Inspirace, který vychází v tištěné podobě 4x ročně a cena ročního předplatného činní 290 Kč.
