Zakládání a péče o zeleň, díl 1. výsadba stromů

V každodenní praxi se spousta z nás setkává s opakujícími se nedostatky, chybami či omyly, ať již ve fázi zakládání či navazující péče o zeleň. Nedodržení osvědčených principů a postupů je základem pro hromadění problémů, které se následně projeví i na kvalitě, stavu a perspektivě městské zeleně. S ohledem na širokou čtenářskou základnu tohoto časopisu, tvořenou vedle profesionálů i poloprofesionály, jsme se rozhodli sérií článků na ty nejčastější nedostatky, chyby či omyly upozornit. Cílem těchto příspěvků je připomenout osvědčené postupy, upozornit na ty neosvědčené a napomoci tak k jejich předcházení. Což je zcela jistě náš společný cíl, a to bez ohledu na míru naší odbornosti.

Předložený článek představuje první ze série příspěvků, které se postupně budou věnovat nejčastějším nedostatkům a omylům v zakládání a péči a městskou zeleň, a to jak hlediska individuálního (zakládání, rozvojová a udržující péče o jednotlivé typy vegetačních prvků) až širší souvislosti hledisek koncepčních a systémových (tj. např. absence provozních a plánovacích podkladů, nerespektování diferencované intenzity péče apod.). Protože stromy představují zpravidla zcela klíčové skladebné prvky objektů zeleně, začneme právě jimi.

Výsadba stromů

Situování vlastní výsadby, výběr vhodného taxonu, kvalita použitého rostlinného materiálu, technologicky správná výsadba, kvalita a rozsah navazující péče – to vše tvoří stěžejní faktory ovlivňující kvalitu a budoucí perspektivu nových výsadeb stromů.

Ještě před tím, než upozorníme na nejčastější problémy, se kterými se setkáváme je třeba připomenout, že základním předpokladem pro předcházení problémů jsou dva principy:

  • Sázíme vždy správný strom na správném místě. Toto lakonické konstatování především znamená, že výsadba stromu je jednoznačně zvážena v celém kontextu souvislostí. Nejčastěji ji specifikuje projektová dokumentace,
  • Sázíme pouze stromy, o které se následně umíme postarat!

Nejen v této souvislosti připomínáme staletími prověřený názor generací zahradníků, který se objevil jako nápis na cechovním znaku zahradníků v roce 1679, a to: „Na péči, na dešti, na Božím požehnání všechno záleží“.

 

Kvalita školkařských výpěstků

Zásadní úlohu v nadefinování kvalitativních parametrů školkařských výpěstků má tzv. „školkařská norma“ (ČSN 464902-1 Výpěstky okrasných dřevin – Všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti). Normu je možno stáhnout na stránkách Svazu školkařů ČR (https://www.svaz-skolkaru.cz/).

Pod pojmem školkařský výpěstek zmíněná norma rozumí “listnaté a jehličnaté stromy a keře, ovíjivé a pnoucí dřeviny a růže, které jsou určeny k výsadbám na trvalé stanoviště nebo k dalšímu pěstování“.

Stěžejní význam pro praktikování v oboru mají v úvodu definované tzv. všeobecné ukazatele jakosti. Ty mimo jiné říkají:

  • „Dřeviny, které se uvádějí do obchodu, musí odpovídat těmto ukazatelům jakosti. Odchylky od těchto ukazatelů jakosti (např. tvarem růstu, velikosti nádob atd.) vyžadují výslovnou dohodu mezi dodavatelem a odběratelem. Dřeviny, které nevyhovují těmto požadavkům, jsou pro výsadbu nevhodné a nesmějí být nabízeny ani obchodníkům, ani konečným spotřebitelům.
  • Kořeny musí být dobře vyvinuty (…). Zemní baly musí být velké přiměřeně druhu/kultivaru a velikosti rostliny i půdním poměrům a pokud možno rovnoměrně prokořeněné (…).
  • Dřeviny nesmějí vykazovat žádné nedostatky a poškození, způsobené chorobami, škůdci nebo pěstebními opatřeními, které by snižovaly hodnotu nebo způsobilost pro předpokládané použití. Musí být tak zdravé, vyzrálé otužilé, aby nebylo ohroženo jejich ujmutí a další růst.
  • Kontejnerové a hrnkované rostliny musí být pravidelně přesazovány, aby se zabránilo kořenovým deformacím tj. ohýbání kořenů a jejich stáčení do spirály, tvoření kořenových uzlů apod.“

Častým praktickým problémem může být použití výpěstku, který svými parametry neodpovídá ustanovení popisované normy. Nejčastěji se jedná o poškozené výpěstky (mechanické poranění kmene či koruny, nezhojené velké rány, stržená kůra) či o výpěstky nekvalitně zapěstované. Ve vztahu k zaměření tohoto článku jsou dále uvedeny ještě požadavky, které klade tato norma na výpěstky označené jako vysokokmeny (tedy „tvary stromovitých dřevin s kmenem a korunou“).

  • „Vysokokmeny musí mít rovný kmen, odpovídající druhu, (…).“
  • „Koruna musí být zapěstována pravidelně a přiměřené síle kmene“.
  • Vidlicovité nebo přeslenité rozvětvení v koruně není přípustné. (Výjimky: roubovanci v koruně, kulovité a převislé tvary stromů.)“.

 

Výpěstky poškozené a nekvalitně zapěstované proto doporučujeme nepřebírat. Z výše popsaného vyplývá, že je rozumnější neopomenout uvést požadavek na soulad dodávaných výpěstků stromů s předmětnou normou, a to jak v projektové dokumentaci či ve smlouvě od dílo či objednávce, dle které se předmětné výpěstky dodávají a vysazují.

Když dva dělají totéž, ne vždy je to totéž.
Poškozené a nekvalitně zapěstované výpěstky nepřebírat (nezhojené poškození kmene, neprůběžný kmen).

Kvalita vlastní výsadby

Základní norma upravující tuto problematiku je ČSN 83 9021 Rostliny a jejich výsadba. Další oporou může být Standard SPPKA02 001:2021 Výsadba stromů.

Zacházení s rostlinami před výsadbou

ČSN 83 9021 uvádí, že „rostliny je nutno přepravovat tak, aby se zabránilo jejich poškození, např. zaschnutím, mrazem nebo neodbornou manipulací“. Z praktického dopadu je důležité ustanovení normy věnující se způsobu uskladnění rostlin na staveništi či případné následné zakládce rostlin v případě, kdy rostliny nemohou být vysazeny ve stanovené době.

Citovaná norma definuje:

  • Uskladnění na staveništi: „Rostliny mají být vysázeny ihned po dodání. Není-li to možné, mohou se rostliny uskladnit po dobu 48 hodin. Během této doby je nutno rostliny chránit jednoduchými opatřeními, např. zvlhčováním a přikrýváním, aby bylo vyloučeno jejich poškození vysycháním, mrazem nebo přehřátím.“
  • Zakládka na staveništi: „Rostliny je nutno vložit do připravených rýh a navlhčit. Kořeny nebo zemní baly je nutno ze všech stran zahrnout kyprou půdou, půdu přitlačit a případně prolít vodou do rozbahnění. …“
Poškozené a nekvalitně zapěstované výpěstky nepřebírat (vlevo: chybně zapěstovaná koruna – vidličnaté větvení, vpravo: velké nezhojené řezné rány v koruně).

Technologicky chybná výsadba

Základním nedostatkem je nezajištění dostatečného prokořenitelnho prostoru pro zdárný budoucí vývoj vysazovaného stromu. Strom, s prokořenitelným prostorem metr krát metr, uprostřed asfaltového parkoviště prostě neporoste. I přesto tyto případy stále vídáme. ČSN 83 9021 uvádí, že u výsadeb na stanovištích s omezeným prokořenitelným prostorem, „musí nezakrytá nebo trvale pro vzduch a vodu propustným krytem opatřená plocha zaujímat nejméně 6 m2. Prostor pro kořenový systém by měl mít základní plochu nejméně 16 m2 a hloubku nejméně 80 cm.“ Detailně se způsobu stanovení prokořenitelného prostoru pro velkokorunné, středněkorunné či malokorunné stromy věnuje standard SPPK A02 007 Úprava stanovištních poměrů dřevin, a to včetně technických možností jeho zajištění či zvětšení. Případné zájemce tak odkazujeme na tento dokument.

Mezi další časté nedostatky patří tzv. „utopení“ kořenového krčku stromu pod úroveň terénu (což může mít za následek odumření kořenů), zřízení nefunkčních kotvících prvků, absence ochrany kmene nově vysazeného stromu (následná korní spála či mrazové trhliny), absence závlahové mísy či nevhodná mocnost použitého mulčovacího materiálu.

Vybraná ustanovení ČSN 83 9021:

  • Hloubku výsadby je třeba přizpůsobit danému rostlinnému druhu. Rostliny je nutno zpravidla sázet do takové hloubky, ve které rostly na předchozím stanovišti. Je třeba vzít v úvahu míru sesednutí.“
  • „Má-li se z důvodů ochrany půdy mulčovat, je třeba přizpůsobit materiál a tloušťku vrstvy mulče stanovišti a způsobu výsadby. Vrstvu mulče je třeba rozprostřít souvisle a rovnoměrně.“

Problémem může být i nerespektování doporučeného období výsadby. Z hlediska termínu výsadby ČSN 83 9021 popisuje: „Opadavé dřeviny je nutno zpravidla vysazovat v době vegetačního klidu. Stálezelené dřeviny se zemními baly lze vysazovat po celý rok, s výjimkou doby rašení. Hrnkované a kontejnerované rostliny se mohou sázet po celý rok. Prostokořenné rostliny se nesmí vysazovat za mrazu.“

Standard SPPK A02 001 – Výsadba stromů k tomuto doplňuje, že „Stromy dodávané v kontejneru či airpotu lze sázet v průběhu celého roku, pokud není zamrzlá půda. Jsou-li rostliny v plném růstu, není vhodné je vysazovat za vysokých teplot.“. Citovaný standard dále uvádí, že: expedice stromů může proběhnout pouze se souhlasem příjemce v případě „při nebezpečí vzestupu teplot nad 25 °C.“

Výše uvedené lze zobecnit na doporučení, že výsadba by neměla probíhat za extrémních podmínek. tj. za mrazu, nebo naopak za vysokých letních teplot.

 

Absence výchovného řezu

V běžné praxi je součástí řezu při výsadbě řez tzv. srovnávací (mající za cíl vyrovnání energetické bilance stromu a omezení povýsadbového šoku) a řez výchovný (mající za cíl formování přirozené, dlouhodobě stabilní a plnohodnotné architektury stromu). S ohledem na současnou odbornou diskuzi, která k tomuto tématu v posledním období v českém prostředí probíhá, se obecně přikláníme ke generacemi zahradníků ověřenému postupu, tj. stromy při výsadbě řezat. Rozsah, intenzitu a konkrétní způsob provedení řezu je však vždy nutno uzpůsobit termínu výsadby, stavu výpěstku, specifikům daného taxonu a dalším souvislostem.

Vlevo: krátkodobé uskladnění stromů před výsadbou na staveništi (přikrytí jutou jako částečná ochrana před vysycháním). Vpravo: zcela nevhodné dlouhodobé uskladnění stromů na staveništi (zemní baly vysychají, výrazně ohroženo ujmutí takto vysazených stromů).

Literatura:

Čsn 46 4902–1 (2001): Výpěstky okrasných dřevin Všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti. Svaz školkařů České republiky ve spolupráci s VÚKOZ Průhonice, 34 s.
Čsn 83 9021 (2006): Technologie vegetačních úprav v krajině – Rostliny a jejich výsadba. Český normalizační institut, 12 s.
SPPK (2021): A02 001 – Výsadba stromů. AOPK ČR. 46 s.
SPPK (2020): A02 007 – Úprava stanovištních poměrů dřevin. AOPK ČR. 35 s.
ŠTEFL, L. (2018): Výsadba stromů a navazující rozvojová péče – oborové nástroje pro kontrolu kvality provedených prací. In Dřeviny mimo les III: sborník konference. Chrudim: Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s.r.o., 2018, s. 45–49. ISBN 978-80-88238-08-9.

V Inspiraci 2/2021 dále najdete

Velká architektura malých obcí

Martina Bláhová


Zeleň v pohybu a Prales budoucnosti

Petr Mičola


Voda ve městě

Markéta Habalová, Martina Sýkorová


Tři sezóny…

Ondřej Fous, Jakub Hendrych


Výsadba stromů

Pavel Šimek, Lukáš Štefl


A co smlouva?

Břetislav Martínek


Poruchy a poškození růží

Ivana Šafránková


Ekologické charakteristiky domácích rostl in a jejich stanovišť

Martina Kotlandová


Soutěž Zelená střecha rok u 2021 zná vítěze


Biosolární střechy

Pavel Dostal


Ekonomické zamyšlení ke 20. výročí SZÚZ

Rostislav Ivánek


Lesnický přístup k tvorbě parkových lesů

Milán Rajnoch

Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?

Objednejte si ho v tištěné podobě!

Mám zájem o tento výtisk

Autoři článku

Picture of Pavel Šimek

Pavel Šimek

Autorizovaný architekt pro obor zahradní a krajinářská architektura, vysokoškolský pedagog – profesor a současný vedoucí Ústavu biotechniky zeleně, Zahradnické fakulty MENDELU v Lednici. Praktikující projektant a zakladatel ateliéru FLORART, dlouhodobě se zabývá navrhováním systémů zeleně měst a zpracováním nástrojů pro management sídelní zeleně.

Další články autora

Od těchto autorů vybíráme

Rozvojová péče o výsadby stromů

V prvním díle této série článků, publikovaném v minulém čísle časopisu Inspirace, jsme se věnovali problematice nejčastějších nedostatků a omylů při výsadbě stromů. V úvodu příspěvku jsme konstatovali, že jeden ze základních předpokladů pro předcházení problémů, je uplatňování principu, že „sázíme pouze stromy, o které se následně umíme postarat!“ Vlastní výsadbou totiž celý proces nekončí, ale právě začíná. A jak by tedy adekvátní rozvojová péče o vysazené stromy měla či neměla vypadat? Základní odpovědi nabízí následující článek, jehož cílem je připomenout osvědčené postupy a upozornit na ty doposud neosvědčené a napomoci tak k předcházení zbytečných nedostatků či omylů.

číst více

Management městské zeleně, nástroje a koncepční přístup

Tento článek je první ze série příspěvků, které se budou věnovat uplatňování systémových nástrojů v oblasti péče o městskou zeleň a soudobým tendencím a trendům v plánování a rozvoji městské zeleně. Teoretické práce i každodenní praxe správců zeleně potvrzují nutnost systémové péče o městskou zeleň potřebnou k jejímu rozvoji, která je nutná nejen z hlediska udržitelnosti jednotlivých objektů zeleně. Právě nedodržení osvědčených principů je základem pro hromadění problémů, následných chyb a omylů, které se často projeví zákonitě na stavu zeleně. Co tedy dělat proto, aby zeleň v našich městech byla kvalitnější? Základem je koncepční a systémový přístup každodenně zajišťovaný na úrovni správy zeleně.

číst více

Objednejte si předplatné

časopisu Inspirace, který vychází v tištěné podobě 4x ročně a cena ročního předplatného činní 290 Kč.