- Článek z Inspirace 4/2021
Plánování a realizace opatření HDV ve spolupráci s veřejností
V minulých dílech série o hospodaření s dešťovou vodou jsme vás seznámili s tím, jaká opatření pro lepší hospodaření s dešťovou vodou (HDV) mohou být aplikována ve veřejných prostranstvích i tím, jaký je jejich vztah k současným problémům měst a jaké přínosy přináší jeho obyvatelům. V posledním článku této série se zaměříme jednak na jednotlivé procesní kroky vedoucí k realizaci opatření, ale vysvětlíme také, jak zapojit obyvatele pomocí různých participativních metod. Z pohledu veřejného investora si ukážeme klíčové fáze celého procesu, který začíná orientací v tématu a hledáním odborníků a je završen nikdy nekončící údržbou a obnovou opatření.
Realizace funkčního opatření HDV z pohledu veřejného investora není pouze o hledání dostatečných finančních prostředků. Kromě zajištění zdroje financí vyžaduje v jednotlivých projektových fázích také koordinaci odborníků v rámci vlastního úřadu, spolupráci s externisty včetně projektantů a zhotovitelů a v neposlední řadě i průběžnou komunikaci s občany. Koordinace všech zapojených subjektů napříč dílčími projektovými fázemi může být časově i finančně náročná, proto je nutné s tím dopředu počítat. Z pohledu veřejného investora lze zjednodušeně celý proces hledání, koordinace, spolupráce a komunikace rozdělit do pěti základních fází. Těmi je obvykle nutné postupně projít, aby ve městě mohlo konkrétní funkční opatření vzniknout. Pojďme si tyto fáze postupně představit z pohledu veřejného investora, a to včetně jejich obvyklé časové náročnosti. Komunikace s veřejností se prolíná všemi fázemi a není třeba zdůrazňovat, že nastavení efektivní strategie komunikace ovlivňuje ve velké míře úspěšnost projektu z pohledu obyvatel a jeho akceptaci. A to jak svým načasováním, tak svým obsahem.
Orientace v tématu HDV
Počáteční fáze celého procesu vedoucí k realizaci opatření je spojena se snahou získat základní představu o možných opatřeních, jejich uplatnitelnosti a finanční náročnosti. Slouží také ke zjišťování, kteří odborníci a kolegové se danou problematikou zabývají a kteří odborníci z praxe se podíleli na inspirativních realizacích. Spolu s kolegy z vlastního úřadu je dále vhodné autory těchto inspirací oslovit a svoje úvodní vize s nimi dále konzultovat a rozvíjet. Města a obce za tímto účelem stále častěji spolupracují s krajinářskými architekty a vytváří pro ně, byť na částečný úvazek, pozice přímo na městském úřadě. Krajinářský architekt je pak schopen nezbytné odborníky v dalších fázích vyhledat a propojit. Délka této počáteční fáze je závislá na dosavadních zkušenostech s tématem, obvykle jsou pro prostudování dostupných podkladů a úvodní konzultace dostatečné přibližně dva měsíce.
Koncepční přístup k tématu HDV
Zahrnutí počáteční vize do koncepčního dokumentu typu studie umožní investorovi získat kvalitní podklad před tím, než začne vybírat detailnější záměry. Města často už disponují různými strategickými a koncepčními dokumenty, které je ve vztahu k HDV vhodné zrevidovat. V současné době se na úřadech mnoha měst sestavují například adaptační strategie. Pokud existující dokumenty nejsou dostatečné k tomu, aby investor byl schopen určit na jakém místě chce určitá opatření realizovat, je vhodné začít připravovat k tomu určený koncepční dokument typu studie. Při formulaci zadání a následném výběru zpracovatele studie je v zájmu zadavatele nejenom časové a cenové hledisko, ale také kritéria zohledňující kvalitu a předchozí zkušenosti zpracovatele. Revize současných koncepcí či strategií a případná příprava zadání koncepčního dokumentu a výběr jeho zpracovatele zaberou minimálně jeden až dva měsíce. Časově nejnáročnější bude zpracování samotného dokumentu (studie), které obvykle trvá mezi šesti až devíti měsíci.
Park Okružní v Prostějově získal v soutěž Park roku 2021 cenu děkanky Zahradnické fakulty MENDELU za novátorský počin založení parku na principech modrozelené infrastruktury před výstavbou obytných domů. Park je koncipován jako retenční území pro dešťovou vodu svedenou jak ze střech budoucích domů, tak z celého území. Investor: Statutární město Prostějov. Autoři projektu: ZAHRADA Olomouc s.r.o. – Ing. Radek Pavlačka, Ing. Lubomír Čech, Ing. arch. Viktor Čehovský, Ing. Petr Gotthans. Zhotovitel: STRABAG a.s. Další zhotovitelé: Beatrice Mádrová, zahradní služby.
Příprava konkrétního projektu
Ve chvíli, kdy jsou investorovi k dispozici kvalitní podklady (například studie), je možné začít s projekčními pracemi pro konkrétní projekt realizace opatření HDV. V praxi často platí, že do finálního výběru území a opatření také vstupuje aktuální dostupnost dotačních příležitostí a dále i politická prosaditelnost opatření. Kromě výběru opatření a místa jeho realizace, je součástí této fáze obvykle vypsání veřejné zakázky na výběr projektanta, jeho výběr, samotné zpracování projektu a potřebné dokumentace, se kterou lze žádat o vydání potřebných stanovisek a povolení. Platí, že kvalita návrhu a projekčních prací významně ovlivní jak náklady na samotnou stavbu, tak také na její provoz a údržbu. Projekční fáze je časově velmi náročná část celého procesu. Výběr území, vypsání soutěže nebo veřejné zakázky na výběr projektanta a jeho výběr obvykle zabere každé minimálně jeden měsíc. Zpracování projektu, s ním související dokumentace a získání povolení je pak záležitostí nejméně tří měsíců, obvykle alespoň půl roku, v některých případech trvá i výrazně déle. Vždy záleží na rozsahu opatření a dalších specifických podmínkách (například vlastnictví pozemků).
Realizace opatření HDV
Samotná realizace opatření obvykle zahrnuje milníky jako je příprava zadání na výběr zhotovitele, vypsání veřejné zakázky, výběr zhotovitele, zajištění dozoru, kolaudace opatření a revize provozního řádu a plánu následné péče. Zásadní roli při zadání na výběr zhotovitele realizace opatření HDV by měl hrát také zpracovatel projektové dokumentace. Spolu s odborníky, kteří formulovali zadání na výběr zhotovitele, pomáhá posoudit úplnost a kvalitu nabídek uchazečů a jejich soulad s projektovou dokumentací. Opět by pro investora mělo být kromě ceny důležité, aby zhotovitel měl zkušenosti s realizací podobného záměru v minimálně obdobném rozsahu. Je vhodné, aby zpracovatel projektové dokumentace zajistil odbornou podporu investora i dohled nad samotnou kvalitou realizace až po její dokončení. Několik příkladů z praxe ukazuje, že jakkoli kvalitně naplánované a vyprojektované opatření může být zcela nefunkční, pokud vznikne nesoulad mezi jeho návrhem a zhotovením a v poslední fázi procesu také nedodržení doporučované údržby opatření. Délka realizace opatření je velmi individuální. Obvykle příprava zadání, vypsání zakázky, výběr zhotovitele a zajištění dozoru trvají každé cca jeden měsíc. Samotná délka realizace záleží na rozsahu opatření, v případě vhodných podmínek se obvykle jedná o realizaci trvající několik měsíců. Často se jedná o součást rozsáhlejších úprav, v jejichž rámci jsou opatření HDV aplikována. V tomto případě hraje důležitou roli i koordinace dílčích činností.
Údržba a provoz opatření HDV
Aby opatření dlouhodobě plnilo svůj účel a zachovalo si svůj vzhled, je v poslední fázi celého procesu nutné najít někoho, kdo se o něj bude pravidelně starat. Jedná se o jeden z nejzásadnějších kroků v celém procesu, který dlouhodobě rozhoduje o účinnosti opatření a jeho pozitivním vnímání ze strany jeho uživatelů. Obvykle je tato služba zadávána technické správě nebo jiné městské organizaci, případně je nutné vypsat výběrové řízení na dodavatele. Péče se obvykle řídí Plánem následné péče a doporučeními zhotovitele opatření. Je vhodné soulad Plánu a reálně prováděné péče sledovat. Vypsání veřejné zakázky nebo svěření péče městské organizaci je pak obvykle záležitostí jednoho měsíce.
Jednotlivé fáze celého procesu vedoucího k realizaci, údržbě a provozu opatření.
Na cestě k hospodaření s dešťovou vodou
Poslední, čtvrtý článek uzavírá sérii nazvanou „Na cestě k hospodaření s dešťovou vodou“. Čtenářům Inspirace představila nejprve přínosy nejen technických, ale především přírodě blízkých opatření na hospodaření s dešťovou vodou pro česká města, následně pak opatření HDV jako celoměstský systém, který se vytváří v koordinaci s dalšími městskými systémy, ať se jedná o technické sítě či dopravní komunikace. Třetí článek z této série se zaměřil více na detail a věnoval se uplatnění různých konkrétních opatření v dílčích veřejných prostranstvích typických pro česká města. Čtvrtý článek se zaměřil na procesní kroky, které je nutné/vhodné v rámci samosprávy podstoupit, aby funkční opatření mohlo ve městě vzniknout, a jak do toho všeho zahrnout spolupráci s veřejností. Cílem série bylo představit komplexní přístup k problematice hospodaření s dešťovou vodou pohledem autorů, kteří jsou zástupci rozdílných oborů. Celá série a metodika, ze které vychází, je pak výsledkem hledání konstruktivních kompromisů mezi zástupci jednotlivých oborů.
Spolupráce s kolegy i externími odborníky
Je zřejmé, že do všech výše popsaných fází celého procesu promlouvá kromě investora také mnoho kolegů v rámci vlastního úřadu, ale i odborníků externích. Okamžik a míra jejich zapojení se liší. Ve všech fázích však bude důležitá profese vodohospodáře a krajinářského architekta. Realizační firmy, vlastníci a správci technické infrastruktury, architekti, dopravní inženýři, urbanisté, sociologové a ekonomové budou další nejčastější profese, které budou mít k projektu HDV co říci. V rámci vlastního úřadu se bude jednat o kolegy, kteří mají v gesci jednotlivé oblasti, kterých se HDV dotýká. Budou to zejména odbory životního prostředí, koncepcí a strategií, veřejných zakázek, legislativy, architektury, urbanismu a územního plánování, stavebního úřadu, dopravy, investic, PR a komunikace. Spolupráce širokého týmu interních i externích odborníků vyúsťuje v praxi v realizaci řešení, která jsou vnímána jako dlouhodobě funkční a inspirativní.
Partnerství s občany v průběhu celého procesu
Chceme-li však dosáhnout skutečně kvalitního a všeobecně přijímaného výsledku, je žádoucí do celého procesu zapojit ještě jednu skupinu – veřejnost. Pouze tak zaručíme, že realizace bude respektovat představy a potřeby občanů, kteří v blízkosti budovaného opatření bydlí, pracují nebo tam tráví čas. Se zapojením veřejnosti lze plánovat nejen konkrétní opatření, ale také třeba koncepční dokumenty typu studie nebo celoměstskou strategii rozvoje modrozelené infrastruktury. Je však nutné počítat s tím, že nikdy není možné se zavděčit všem. Menší míra nesouhlasu a negativní zpětné vazby pak nutně neznamená, že opatření je nevhodné a nefunkční.
Načasování, vhodná míra zapojení veřejnosti a použité metody se liší dle rozsahu projektu, řešené oblasti plánování a zvolených postupech. Každé město má svoje osvědčené metody participace a jejich načasování. Mnohdy stojí komunikace s veřejností na osobnosti a argumentačních dovednostech starosty a zastupitelů, zejména ve větších městech je pak prostor pro komunikační strategie, které využívají tiskové odbory a tiskoví mluvčí. Nelze uvést univerzálně aplikovatelný plán, jak veřejnost přesvědčit o smysluplnosti konkrétních opatření na úkor jiných. Je také důležité si uvědomit, že některé vstupy ze strany veřejnosti je v pořádku odmítnout, zvláště pokud odporují technickým či finančním možnostem nebo jsou například v rozporu s celkovou vizí a konceptem města. Poslední slovo vždy bude mít informovaný představitel města, který spolupracuje s odborníky z vlastního úřadu a oboru. V těchto případech je však vůči veřejnosti třeba postupovat transparentně – vysvětlit z jakých důvodů byl podnět zamítnut. Tento přístup ideálně přispívá také ke zvyšování povědomí občanů o dané problematice.
Zapojení veřejnosti v jednotlivých procesních fázích
Ve všech fázích realizace opatření je třeba veřejnost informovat o tom, co se ve městě děje a chystá. Ideální je zveřejnit harmonogram celého procesu a postupně vydávat informace o postupu a dalších plánovaných krocích. A to zejména před tím, než se zásah do veřejného prostranství fakticky udělá. V případě zásadních zásahů (například kácení stromů), je vhodné uvést i důvody, proč je nezbytné k tomuto kroku přistoupit. Důležité je také průběžně informovat o tom, jak je možné se do dění zapojit, jaké jsou výstupy zapojení a jak je s nimi nakládáno. Na začátku plánované participace je nutné identifikovat klíčové skupiny občanů z řad veřejnosti, jejichž postoje a potřeby jsou pro nás obzvláště cenné, a s těmi komunikovat přednostně. A to buď osobní formou, popřípadě online setkáními, které se některým městům obecně v podmínkách pandemie osvědčily jako vhodný komunikační prostředek. Mnohdy se totiž ukázalo, že těchto online setkání se zúčastní mnohem více dotčených obyvatel. Vraťme se ale nyní k jednotlivým fázím realizace opatření a možnosti zapojení veřejnosti.
Komunikace ve fázi orientace v tématu HDV
V této fázi už město ví, že se chce v blízké době HDV věnovat. Je tedy vhodné o tom informovat i občany. Skrze prezentaci příkladů dobré praxe z jiných měst je možné zvýšit veřejné povědomí o potřebnosti téma řešit a výhodách HDV. Občany lze tak pro téma nadchnout, získat na svou stranu a „připravit si půdu“ pro snazší prosazení budoucích kroků. Řada měst (např. Hlučín, Žďár nad Sázavou a další) pořádá odborné semináře, výstavy a setkávání se s občany, ve kterých představuje smysluplnost opatření občanům a sbírá podněty a zkušenosti, které může v budoucnu aplikovat. Velmi kladně je obvykle hodnoceno, když je do těchto popularizačních aktivit zapojen i někdo z odborníků mimo vlastní úřad. Těmito neutrálními osobami mohou být například odborníci z univerzit. Kromě těchto veřejných akcí má však na občany obvykle větší vliv skutečnost, že ve městě již potkávají dřívější realizace, ideálně doplněné informačními cedulemi a propagované pomocí městem osvědčených mediálních kanálů. Úspěšné realizace se ukazují jako nejlepší forma inspirace a nástroj ke zvyšování povědomí mezi občany.
Komunikace koncepčního přístupu k HDV
V tento moment je veřejnost vhodné průběžně informovat o postupu přípravy a zpracování koncepčních dokumentů HDV. Do jejich zadání mohou být zapracované potřeby obyvatel města, pro tento účel je možné využít data z minulých průzkumů nebo zrealizovat či si zadat mapování potřeb zaměřené na tuto problematiku. Některé vypracované dokumenty je možné s občany projednat, sesbírat jejich zpětnou vazbu, připomínky vysvětlit nebo zapracovat a finální verzi dokumentů veřejně představit. Obvykle města za tímto účelem využívají online sběr dat prostřednictvím webových formulářů (například Praha 10) nebo pocitového mapování míst vhodných pro realizaci opatření (Jihlava). Značná část těchto participativních aktivit navazuje na strategické plány a přípravu/aktualizaci adaptačních strategií měst.
Komunikace přípravy konkrétního projektu
Také v této fázi je důležité neopomíjet průběžné informování veřejnosti o postupu a plánech. Součástí veřejné zakázky na výběr projektanta může být nejen samotný návrh funkčního řešení opatření, ale i zohlednění potřeby obyvatel zjištěné v minulých průzkumech. Ty jsou také obvykle zapracovány v koncepčních dokumentech, které jsou v zadání veřejné zakázky zohledněny. Jakmile je zpracován vítězný projekt či jeho dílčí části, je možné představit ho v podobě veřejné prezentace. V ní lze nastínit další postup a vítězný návrh spolu s těmi méně úspěšnými vystavit (jak se např. událo v případě vodního prvku ve Znojmě).
Komunikace realizace opatření HDV
I v této fázi je třeba občany průběžně informovat o aktuálním, budoucím i minulém dění. Veřejnost je možné dílčím způsobem zahrnout do realizace opatření – může pomáhat třeba s úklidem lokality před začátkem výstavby nebo s úpravou finální podoby opatření (například zapojení do výsadby stromů či květinových záhonů). Velmi citlivě na občany působí zejména skutečnost, kdy je při realizaci nutné zasáhnout do již existující zeleně. Komunikace musí být v tomto případě zaměřena směrem k vysvětlení nezbytnosti těchto zásahů. Městům se často osvědčí využít argumenty někoho nestranného zvenčí. Těsně po samotné realizaci a v nejbližší době po ní je také vhodné opět vysvětlovat, jaký je smysl opatření, proč byla zvolena tato podoba a jak se bude vyvíjet vzhled opatření, který nemusí být těsně po samotné realizaci v očích občanů ideální. Zejména je třeba vysvětlovat, že rozvoj a větší zapojení zelených prvků, které jsou součástí opatření, má svůj čas. Občané se často cítí oklamáni, že opatření nevypadá tak, jako na vizualizaci. Vhodné mohou být třeba informační cedule, které tento nesoulad osvětlí. Podařené realizace také stojí za to přihlásit do některé z tematických soutěží (jako je např. Adapterra awards, Zelená střecha roku a další). Nejenom, že je to výborný prostředek jejich popularizace, ale jedná se i o tolik potřebné sdílení zkušeností a inspiraci pro ostatní.
Komunikace údržby a provozu opatření HDV
Nově upravená místa je vhodné oživit i zpropagovat například organizací společenské události. V případě parku lze například uspořádat nedělní sousedský piknik. Občany je možné zapojit také do údržby opatření (třeba formou společných úklidů lokality či úprav zeleně se zapojením široké veřejnosti, žáků místních škol či třeba členů Skautu a jiných uskupení). Lidé si tak k místu vybudují vztah a vezmou ho „za své“, což přispívá nejenom k delší životnosti, ale také oblíbenosti opatření. V praxi se ukazuje, že po realizaci nějaký čas trvá, než si na ni občané zvyknou. Zároveň se po nějakém čase také ukáže, kde a jak je vhodné opatření upravit. Je to běžná praxe, která k realizaci opatření patří a není tak na místě myslet si, že realizací vše končí. Naopak až zkušenosti z údržby a provozu opatření ukáží, jak jeho vzhled a účinnost ještě zvýšit a v očích veřejnosti ho tak udělat ještě lépe přijímaným. Platí to zejména v případech, kdy je některé opatření realizováno plošně nebo se jedná o první zkušenosti s jeho realizací v daném místě. S odstupem času je proto vhodné fungování opatření s účastí veřejnosti a dalších osob zapojených do realizace zhodnotit a případně způsob jeho provozu a údržby upravit.
Podruhé to jde už snadněji
U jedné realizace daného opatření celý proces nemusí a ani by neměl skončit. Efektivní hospodaření s dešťovou vodou je založeno na komplexním systému. Pokud se podaří vše dotáhnout úspěšně až do funkčního provozu, který bude společnost akceptovat, u dalšího dílčího opatření to už půjde snadněji. Na základě zpětné vazby lze snadno upravit nastavení komunikační strategie a vyvarovat se chyb, které se při realizaci vždy objeví. Nemělo by se ale stát, že po prvním úspěchu či neúspěchu se rezignuje na komunikaci s veřejností při dalších realizacích. Naopak, je o to vhodnější zamyslet se nad jejím načasováním i obsahem. I u dalšího opatření bude o úspěchu projektu ve velké míře rozhodovat právě zohlednění zájmů veřejnosti a vzájemná komunikace.
Celá série a témata článků slouží jako ochutnávka toho, co lze najít v metodice VODA VE MĚSTĚ, která vyšla na konci dubna 2021. Ačkoliv se metodika na několika místech dotýká i techničtějších aspektů možných řešení, není jejím cílem udělat z čtenářů (např. zástupců městské správy) projektanty či vodohospodáře. Jejím cílem je zorientovat je v tématu, pomoci jim získat představu o přínosech a základních možnostech dostupných opatření, poskytnout podporu při plánování a procesních postupech vedoucích k realizaci opatření a naučit je postupovat koncepčně. V metodice navíc narazíte na souhrnný přehled opatření HDV či příklady povedených realizovaných opatření. Metodika vznikla v rámci projektu Voda ve městě: Modrá a zelená infrastruktura mezioborově podpořeného v rámci programu Zéta Technologické agentury České republiky a podepsaný je pod ní multioborový tým složený z mladých výzkumníků z Českého vysokého učení technického v Praze a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Metodiku je možné stáhnout na internetových stránkách www.vodavemeste.cz
V Inspiraci 4/2021 dále najdete
Jak do parku vstoupilo světlo
Obnova parku Stromovka v Humpolci
Rozhovor s Jakubem Fingerem
Malé místo s velkým potenciálem
Park U Kněžské louky, Praha 3
Novému parku sudičky přály
Park Granátová, Slivenec
Rekoluce
Petr Mičola
Choroby a škůdci zeravu
Ivana Šafránková
Výsadba keřů, rozvojová udržovací péče
Lukáš Štefl, Pavel Šimek
Kalkulace nákladů na Extenzivní zelenou střechu
Rostislav Ivánek
Lipová ratolest 2021
Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?
Objednejte si ho v tištěné podobě!
Autor článku
Marek Hekrle
Autor je výzkumník působící na UJEP IEEP a ČVUT UCEEB. Jeho oborovou specializací je environmentální ekonomie, veřejná správa a sociologie. Byl součástí dvouletého výzkumu, jehož výsledkem je metodika ´Voda ve městě´ pro zástupce měst a obcí o tom, jak s dešťovou vodou hospodařit. Tématu se dlouhodobě věnuje a dále ho rozvíjí.
Další články autora
Od tohoto autora vybíráme
Objednejte si předplatné
časopisu Inspirace, který vychází v tištěné podobě 4x ročně a cena ročního předplatného činní 290 Kč.
