Management městské zeleně, nástroje a koncepční přístup

Článek z Inspirace 1/2020

Tento článek je první ze série příspěvků, které se budou věnovat uplatňování systémových nástrojů v oblasti péče o městskou zeleň a soudobým tendencím a trendům v plánování a rozvoji městské zeleně. Teoretické práce i každodenní praxe správců zeleně potvrzují nutnost systémové péče o městskou zeleň potřebnou k jejímu rozvoji, která je nutná nejen z hlediska udržitelnosti jednotlivých objektů zeleně. Právě nedodržení osvědčených principů je základem pro hromadění problémů, následných chyb a omylů, které se často projeví zákonitě na stavu zeleně. Co tedy dělat proto, aby zeleň v našich městech byla kvalitnější? Základem je koncepční a systémový přístup každodenně zajišťovaný na úrovni správy zeleně.

Hierarchické úrovně systému městské zeleně aneb městská zeleň není jednovrstevná struktura

Systém městské zeleně je složen z mozaiky základních ploch zeleně, které jsou více či méně propojené a existují mezi nimi vazby (kompoziční, prostorové, provozní, funkční, ekologické a jiné). Míra propojení ploch i charakter a význam vzájemných vazeb jsou různé.

Systém městské zeleně je hierarchicky strukturovaný systém. Tento systém je tvořen z jednotlivých objektů zeleně (základních ploch zeleně), které třídíme do funkčních typů zeleně. Funkční typ zeleně slouží k upřesnění hlavní/převažující funkce, kterou předmětná plocha poskytuje a plní. Funkčním typem je tedy např. park, nábřeží, zeleň obytných souborů, zeleň izolační apod. Tyto objekty zeleně jsou utvářeny z konkrétních vegetačních a technických prvků. To znamená, že např. park je tvořen ze skupin stromů, záhonů květin, trávníkových ploch, cest, vybavenosti apod. Každý z těchto vegetačních prvků je poté tvořen z již konkrétních taxonů rostlin (skupina stromů je tvořena z konkrétních stromů, záhon květin je tvořen z konkrétních květin apod.). Tuto skladbu systému názorně ukazuje přiložené schéma (viz obr. 1.).

Z předloženého schématu vyplývá, že každá hierarchická úroveň systému zeleně vyžaduje ke svému posouzení, ale i k návrhu dalších opatření zcela odlišnou skladbu hodnotících indikátorů a sledovaných parametrů. Každá hierarchická úroveň tak vyžaduje jiný typ oborového dokumentu (nástroje), který definuje způsob jejího managementu, péče, rozvoje apod.

Management sídelní zeleně je suma všech potřebných činností k plánování, zakládání a péči o sídelní zeleň směřujících k dosažení její maximálně možné kvality při optimálním využití disponibilních zdrojů (Šimek, 2004).

Nástroje informační správy městské zeleně – tzv. „oborové dokumenty“

Nástroje informační správy městské zeleně jsou tvořeny jednotlivými druhy tzv. oborových dokumentů. Ty jsou nezbytné pro racionální a efektivní výkon této správy (management). Jedná se o nástroje územně plánovací, kam řadíme územní studii systému zeleně. Dále se jedná o nástroje technicko-provozní, sloužící k běžné práci správců zeleně a konkrétnímu plánování údržby a zásahů. Mezi tyto dokumenty patří především pasport zeleně a dále pak dendrologický průzkum a projekt režimu péče. Projekt režimu péče dělíme na projekt údržby zeleně, který se týká pravidelně se opakující „běžné“ údržby (kosení trávníků, vypletí záhonů, jarní řez trvalek apod.) a na projekt pěstebních opatření, který představuje zpravidla jednorázové zásahy na konkrétní dřeviny (pokácení stromu, konkrétní typ řezu, instalaci bezpečnostní vazby apod.). Strukturu těchto nástrojů a její provázanost s jednotlivými úrovněmi hierarchického členění systému zeleně ukazuje obr. 2.

Územní studie systému zeleně

Územní studie systému zeleně, dříve generel zeleně, je územně plánovací podklad, který slouží zpravidla jako podklad pro území plán obce (popř. ten může oborově rozvíjet), regulační plány, urbanistické studie a projekty zahradních a krajinářských úprav. Svoji významnou roli však představuje jako oborový dokument, který formuluje koncepci a strategie rozvoje systému zeleně. Takto se stává neodmyslitelným nástrojem pro potřeby správ zeleně.

Dokument provádí základní kvantitativní i kvalitativní analýzu jednotlivých objektů zeleně a systému zeleně jako celku. Nad interpretací této analýzy je zpracován návrh rozvoje systému zeleně. Cílem dokumentu je zajistit rozvoj systému zeleně, jeho zkvalitnění, ale i např. efektivní využití disponibilních zdrojů financí (např. stanovení priorit, výběr ploch k obnově, změně režimu péče apod.). Dokument navrhuje principy rozvoje na úrovni jednotlivých objektů zeleně i na úrovni systému zeleně jako celku.

Pasport zeleně

Pasport zeleně představuje základní kvantitativní analýzu složení a skladby vegetačních a technických prvků na plochách městské zeleně. Je složen ze dvou částí. Část mapová zachycuje prostorovou lokalizaci vegetačních (technických) prvků ve vztahu k vymezeným hranicím (pozemkové parcely, hranice základních ploch, katastrální území apod.). Část datová obsahuje všechny potřebné kvantitativní a popisné údaje o daných prvcích (počty a výměry jednotlivých vegetačních prvků, vlastnické vztahy apod.). Zcela standardní je přímá provázanost s prostředím GIS a využití dat katastru nemovitostí.

Dendrologický průzkum

Předmětem dendrologického průzkumu je zjištění vybraných vlastností dřevinných vegetačních prvků a posouzení jejich kvality a stability. Dendrologický průzkum může být proveden pro celé území města (katastru apod.), zpravidla je však pořizován pro vybrané objekty systému zeleně (např. parky), nebo vegetační prvky (např. stromořadí).

Projekt režimu péče

Tento dokument specifikuje systém opatření, jenž zajistí setrvalý rozvoj vegetačních prvků v souladu s kompozičními, provozními a programovými zásadami, které jsou zformulovány pro danou plochu zeleně. S ohledem na praktické a provozní potřeby správ zeleně jsou podle předmětu projektu rozlišovány dva oborové typy dokumentů – projekt údržby a projekt pěstebních opatření.

Projekt údržby zeleně

Tato provozní dokumentace obsahuje návrh technologií udržovací péče pro jednotlivé typy vegetačních prvků a údaje o zastoupení vegetačních (případně technických) prvků na jednotlivých základních plochách (podkladová data jsou získána z pasportu zeleně). V projektu údržby se specifikuje nákladovost udržovací péče pro jednotlivé základní plochy (objekty) zeleně a následně pro celý systém zeleně, popř. jeho vymezenou část.

Projekt pěstebních opatření

Podkladem pro zpracování je dendrologický průzkum. Projekt pěstebních opatření pro konkrétní vegetační prvky specifikuje konkrétní pěstební opatření. Ty vnímáme jako soubor činností nutných k ovlivnění kvalitativních atributů vegetačních prvků, především pak jejich pěstebního stavu, druhové a prostorové skladby, růstu a vývoje. Pěstební opatření jsou zpravidla jednorázovým zásahem. Vzhledem k výjimečnému významu dřevin pro stabilitu kompozice většiny základních ploch zeleně jsou oborově rozpracována pěstební opatření především u dřevinných vegetačních prvků.

I když se jedná o pojmy a nástroje zažité a praxí prověřené, stále se poměrně často setkáváme s rozdílným výkladem těchto pojmů, jejich nevhodným směšováním a rozdílnými požadavky na jejich obsah, kdy je např. předmětem zadání výběrového řízení zpracování pasportu zeleně, ale požadovaný obsah odpovídá dendrologickému průzkumu s návrhem pěstebních opatření. Věříme, že toto malé teoretické okénko pomůže tyto pojmy připomenout a objasnit, a napomůže tak k obecnému povědomí o nástrojích, které je možno pro koncepční a systémový přístup při péči o městskou zeleň využít.

Poznámka: základní definice oborových dokumentů byly modifikovány dle publikace Šimek, P. Management sídelní zeleně. In: Management sídelní zeleně. Praha: SZKT, 2004, p. 7-13. ISBN 80-902910-7-4.

V Inspiraci 1/2020 dále najdete

Petrklíče – nedoceněné univerzální krásky

Adam Baroš, Ivana Barošová

Závěrečný průhled do historie

Petr Mičola

Anketa k 30. výročí sametové revoluce

Rozhovor s Pavlem Šimkem

Management městské zeleně

Lukáš Štefl, Pavel Šimek

Proč se (ne)bát architektonické soutěže

Karla Kupilíková, Jana Říhová

Letničkové záhony z přímého výsevu

Kristýna Klasová, Tatiana Kuťková

Využití pomocných půdních látek

Choroby a škůdci smrku

Ivana Šafránková

Vysadit strom nestačí

Jana Niebauerová

Kvalifikovaný odhad hodnoty zakázky v oboru ZAKA

Rostislav Ivánek

Trvalka sezóny 2020 Amsonie

Mokřadní záhony

Michal Šperling

Zelené střechy pro Brno

Ondřej Šimeček

Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?

Objednejte si ho v tištěné podobě!

Autoři článku

Pavel Šimek

Autorizovaný architekt pro obor zahradní a krajinářská architektura, vysokoškolský pedagog – profesor a současný vedoucí Ústavu biotechniky zeleně, Zahradnické fakulty MENDELU v Lednici. Praktikující projektant a zakladatel ateliéru FLORART, dlouhodobě se zabývá navrhováním systémů zeleně měst a zpracováním nástrojů pro management sídelní zeleně.

Další články autora

Lukáš Štefl

Působí na Ústavu biotechniky zeleně, Zahradnické fakulty MENDELU v Lednici. Praktikující projektant specializující se na zpracování oborových dokumentů pro management sídelní zeleně. Městský zahradní architekt pro města Vysoké Mýto a Úvaly.

Od těchto autorů vybíráme

Rozvojová péče o výsadby stromů

V prvním díle této série článků, publikovaném v minulém čísle časopisu Inspirace, jsme se věnovali problematice nejčastějších nedostatků a omylů při výsadbě stromů. V úvodu příspěvku jsme konstatovali, že jeden ze základních předpokladů pro předcházení problémů, je uplatňování principu, že „sázíme pouze stromy, o které se následně umíme postarat!“ Vlastní výsadbou totiž celý proces nekončí, ale právě začíná. A jak by tedy adekvátní rozvojová péče o vysazené stromy měla či neměla vypadat? Základní odpovědi nabízí následující článek, jehož cílem je připomenout osvědčené postupy a upozornit na ty doposud neosvědčené a napomoci tak k předcházení zbytečných nedostatků či omylů.

číst více

Zakládání a péče o zeleň, díl 1. výsadba stromů

V každodenní praxi se spousta z nás setkává s opakujícími se nedostatky, chybami či omyly, ať již ve fázi zakládání či navazující péče o zeleň. Nedodržení osvědčených principů a postupů je základem pro hromadění problémů, které se následně projeví i na kvalitě, stavu a perspektivě městské zeleně. S ohledem na širokou čtenářskou základnu tohoto časopisu, tvořenou vedle profesionálů i poloprofesionály, jsme se rozhodli sérií článků na ty nejčastější nedostatky, chyby či omyly upozornit. Cílem těchto příspěvků je připomenout osvědčené postupy, upozornit na ty neosvědčené a napomoci tak k jejich předcházení. Což je zcela jistě náš společný cíl, a to bez ohledu na míru naší odbornosti.