Nature Positive Economy – Když příroda není překážkou, ale partnerem

Článek z Inspirace 3/2025

Všimli jste si někdy, jak málo prostoru jsme přírodě v našich městech vlastně nechali? Stromy se vejdou jen tam, kde nezaclání. Květiny kvetou v truhlících, které se dají přenést. Tráva je často tam, kde se dobře seká a když přijde na rozvoj měst nebo novou výstavbu, příroda bývá stále až ta poslední, kdo se bere v potaz. Jenže časy se mění! A s nimi i naše chápání toho, jak má vypadat zdravé, udržitelné a příjemné prostředí pro život. V centru pozornosti se čím dál častěji ocitá koncept tzv. Nature Positive Economy, přístup, který přírodu nestaví proti ekonomice, ale naopak ji chápe jako její základní součást a spojence.

Nature Positive Economy (zkráceně NPE) je pojem, který by se dal jednoduše přeložit jako „Ekonomika příznivá pro přírodu“ a popsat takto: Vracet přírodě víc, než kolik si z ní bereme. Nejde přitom jen o snížení negativních dopadů lidské činnosti. Jde o aktivní obnovu přírodních systémů, o tvorbu prostředí, kde mohou prosperovat lidé i příroda společně. Ať už jde o městské parky, krajinu za městem, nebo nové způsoby hospodaření a navrhování veřejného prostoru. Nedílnou součástí jsou pak přírodě blízká opatření.

Proč se o tom bavit právě teď

Naše města a krajina čelí bezprecedentním výzvám. Klimatické změny nejsou abstraktní pojem, ale realita, kterou zažíváme na vlastní kůži v podobě horka ve městech, povodněmi způsobenými nedostatečným vsakem vody, suchem a úbytkem zeleně a poklesem biodiverzity i kvality ovzduší. Důsledky toho, že jsme přírodu dlouhodobě odsouvali na vedlejší kolej, už nepostihují jen přírodu samotnou, ale zasahují přímo nás. Právě proto se mění i tón mezinárodní debaty. Evropská unie si začíná uvědomovat, že bez zdravé přírody není možné dosáhnout ani klimatických cílů, ani udržitelného rozvoje. V roce 2022 byl přijat tzv. Globální rámec pro biologickou rozmanitost (GBF), který stanovuje ambiciózní cíl: do roku 2030 zvrátit úbytek přírody a do roku 2050 dosáhnout její plné obnovy. Tento rámec přímo vybízí ekonomiku, aby se podílela na řešení, nikoli na problému a zde právě přichází na scénu Nature Positive Economy.

NPE jako nový pohled na ekonomiku a krajinu

V tradičním modelu jsme měli za to, že příroda je tu hlavně jako „zdroj“ – dřevo, voda, půda, krajina k využití. NPE přináší jiný úhel pohledu. Přírodu nevidí jako zdroj, ale základní infrastrukturu pro naši budoucnost. Ve městech to znamená například parky, které nejsou jen o estetice, ale i o zadržování vody, ochlazování okolí, podporování opylovačů a zvyšování kvality života obyvatel. Udržovaná zeleň, živé remízky, komunitní zahrady, stromy podél ulic, prvky modré infrastruktury toto všechno jsou kroky „příznivé pro ekonomiku“, pokud jsou promyšlené a vedené snahou o obnovu a posílení přírodních procesů.

Nature Positive Economy se neobejde bez lidí z praxe, bez těch, kdo umí přírodu vracet do míst, odkud byla vyhnána, a zároveň vědí, že na dobré péči o ni závisí i naše každodenní pohodlí, zdraví a bezpečí.

Co přesně znamená „nature positive“?

Možná si teď říkáte: „To zní hezky, ale co si pod tím přesně představit?“ Pojďme si to společně rozklíčovat. Termín „nature positive“ označuje globální cíl obnovy přírody, který byl přijat mezinárodními institucemi, vládami i řadou firem. Nejde jen o to přírodě neškodit, ale o aktivní zlepšování jejího stavu. Přístup „Nature positive“ tedy říká: Přestaňme přírodu ničit, začněme ji obnovovat a udělejme z ní nedílnou součást našich rozhodnutí. A právě z tohoto myšlenkového rámce vychází i koncept Nature Positive Economy. Představnme si si NPE trochu blíže. Nature Positive Economy je tedy taková ekonomika, jejíž výsledkem je čistý přírůstek přírody. Jinými slovy součet všech lidských a ekonomických aktivit vede k tomu, že přírody přibývá, místo aby mizela. Zní vám to jako utopie? Možná. Ale zároveň jde o směr, kterým se začínají vydávat města, firmy, vlády i jednotliví občané po celém světě. Základní myšlenka je jednoduchá, naše ekonomická činnost nesmí být v rozporu s přežitím přírody, protože pak nebude přežití ani pro nás. Koncept Nature Positive Economy počítá s tím, že ekonomika funguje v rámci planetárních limitů (např. uhlíková stopa, využití vody, půdy, energie), zohledňuje hodnotu přírody, nejen surovin, ale i služeb jako je opylování, čistý vzduch, voda nebo stín, aktivně investuje do obnovy přírody, ať už formou zelené infrastruktury, regenerativního zemědělství, nebo přírodě blízkého plánování měst, je sociálně spravedlivá, což znamená, že zahrnuje i menšiny, místní komunity a slabší a zranitelnější skupiny. A především pak měří úspěch jinak než jen HDP. Započítává zdraví ekosystémů, kvalitu života, spravedlivé podmínky i odolnost vůči krizím.

Zní to hezky, jak to ale vypadá v praxi

Pojďme si ukázat konkrétní příklady, jak se dá Nature Positive Economy naplňovat, a to i v rámci městské zeleně. Zeleň ve městě navržená jako multifunkční prostor. Park není jen pro odpočinek, ale i pro zadržování vody, podporu biodiverzity, stínění a mikroklima. Výsadba stromů, která respektuje druhovou rozmanitost a původní ekosystém. Nejde o to mít rychle „něco zeleného“, ale o vědomou obnovu lokální přírody. Obnova brownfieldů formou přírodních biotopů místo další výstavby. Staré tovární plochy se mění v městské divočiny, které poskytují útočiště pro faunu i floru, chrání je i naše nervy. Zahrady s minimem betonu a maximem vody, propustné povrchy, retence dešťovky, biodiverzitní prvky, to všechno přináší více života. To vše se ale neobejde bez funkční spolupráce mezi obcemi, školami, zahradníky, komunitami. Příroda se neobnoví sama, potřebuje nás a my zase potřebujeme ji.

Pro lidi, kteří se věnují navrhování, správě a péči o městskou zeleň, se tím otevírá zcela nová éra. Nature Positive Economy vytváří poptávku po profesích, které umí přírodu nejen udržet, ale i obnovit. Při jeho důsledném uplatňování se zvýší poptávka po ekologickém plánování veřejného prostoru a projektanti budou čím dál více zapojováni do tvorby modrozelené infrastruktury, městských parků, vegetačních pásů, zelených střech či vodních prvků. Správci zeleně se budou stále častěji setkávat s požadavky na biologickou rozmanitost, nikoliv jen „údržbu plochy“. Zahradníci, krajináři i města budou hrát roli v systémech hospodaření s vodou, od vsakovacích pásů až po retenční jezírka.

Nature Positive přístup znamená i vysvětlování, proč nesečeme každých 14 dní, proč necháváme kus louky divoký nebo proč dáváme prostor starým stromům. Výzvou je pak komunikovat opatření, která nejsou toliko vidět, ale i na ně se dle publikace „Obce mluví o vodě“ nemá zapomínat. Nature Positive Economy tedy není jen koncept „pro politiky“. Je to konkrétní výzva a příležitost pro každého, kdo se stará o prostředí, ve kterém žijeme. Zahradní architekti, krajináři, správci městské zeleně, plánovači, komunální politici, školy, komunitní zahrady. Jednoduše řečeno všichni mají v tomto příběhu důležitou roli.

Přírodě blízká opatření: Když příroda řeší problémy s námi

Přírodě blízká opatření (PBO) představují přírodní/polopřírodní prvky, které se inspirují v přírodě a využívají přírodní procesy k řešení společenských výzev. Typicky kombinují: obnovu nebo posílení přírodních ekosystémů, zlepšení kvality života lidí, a podporu biodiverzity.

Mezi tato opatření se řadí zelené střechy a fasády, které snižují přehřívání města, zachycují dešťovku a zvyšují estetickou hodnotu prostředí. Revitalizace potoků a říčních břehů, které kromě ekologických přínosů zvyšují odolnost proti povodním. Zeleň na školních dvorech, která podporuje kontakt dětí s přírodou a zlepšuje mikroklima v okolí. Dešťové zahrady, které zachycují srážky z okolních zpevněných ploch. Městské divočiny a polopřírodní biotopy, které poskytují prostor pro spontánní přírodu a zároveň chrání opylovače. PBO ukazují, že řešení ekologických problémů nemusí být vždy pouze technické a nákladné, ale naopak mohou být přirozené, jednoduché a často i levnější. Čím dál častěji pak můžeme narážet na členění, kdy vedle opatření založených na šedé a zelené infrastruktuře pracujeme s hybridní infrastrukturou.

Proč jsou tato opatření důležitá?

V rámci Nature Positive Economy získávají přírodě blízká opatření strategický význam. Evropská komise, OSN i světové ekologické instituce se shodují, že právě PBO představují klíčový nástroj pro adaptaci na změnu klimatu, mají obrovský potenciál v boji proti úbytku biodiverzity a zároveň jsou ekonomickou příležitostí, vytvářejí nová pracovní místa a podporují lokální firmy (např. zahradnické podniky, projektanty). Podle zprávy OSN přitom většina financování PBO dnes pochází z veřejného sektoru. To znamená, že je na dosah i pro menší města, neziskovky nebo komunitní projekty. Právě díky dotačním nástrojům a legislativní podpoře se začínají PBO stávat běžnou součástí urbanistického plánování.

Příroda jako partner

To, co dříve bývalo vnímáno jako „něco navíc“, dnes představuje základní složku odolných a zdravých měst. Když se PBO propojí s chytrým plánováním, ekologickým myšlením a odborností lidí z praxe, může být každý nový projekt, ať už je to park, hřiště nebo ulice, krokem k obnově přírody. Nature Positive Economy není jen koncept pro vlády nebo velké firmy. Právě naopak, funguje jen tehdy, když se do ní zapojí celá společnost.

Od politiků, přes zahradní architekty, firmy, školy, komunity až po jednotlivce, kteří pečují o svůj balkon. První linií, kde se příroda doslova vrací do života lidí, jsou lidé v terénu, zahradníci, krajináři, správci městské zeleně, technici i projektanti. Právě oni dělají rozhodnutí, jestli bude v novém parku beton nebo stromy, trávník nebo květnatá louka, odvodnění nebo retence vody. Politici a obce mají v ruce moc tvořit pravidla hry. Můžou nastavovat podmínky pro výstavbu, vypisovat výběrová řízení s ekologickými kritérii, tvořit strategie pro udržitelný rozvoj nebo podpořit komunitní iniciativy. Klíčovou roli hraje soukromý sektor. Na jednu stranu je brán často jako „znečišťovatel“, významnou úlohu má ale také jako inovátor a investor. Mnoho firem už dnes hledá způsoby, jak měřit svůj dopad na přírodu, snižovat ekologickou stopu a zapojit se do obnovy přírodních hodnot. Zvláštní roli pak hraje tzv. podnikání v souladu s přírodou, kdy podniky přímo aktivně vytvářejí hodnoty prostřednictvím péče o přírodu. Může jít o školkařství, ekologickou výstavbu, komunitní zahrady, permakulturní farmy nebo třeba rekultivace brownfieldů. Tyto podniky lze pak označit jako podniky příznivé pro přírodu (Nature Positive Enterprises).

Nedílnou součástí jsou i obyčejní lidé, kteří hrají zásadní roli v tom, jak jsou změny přijímány a jak dlouho vydrží. Když mají možnost se zapojit, ať už výsadbou stromů, pomocí komunitním projektům nebo jen tím, že přijmou divočejší formu zeleně, stávají se spoluautory obnovy přírody.

Důvěra, spolupráce a ochota se učit jsou základy, na kterých může Nature Positive Economy vyrůst i v našich městech.

Jak se úspěch Nature Positive Economy měří?

Dosud jsme hospodářský rozvoj měřili převážně pomocí HDP (hrubý domácí produkt). Ten ale neříká nic o stavu přírody ani biodiverzity, nezohledňuje rozložení bohatství a spravedlnost a nevypovídá o kvalitě života, duševním zdraví nebo dostupnosti přírodních služeb. Z pohledu NPE je tedy potřeba rozšířit hodnocení úspěchu o nové ukazatele. V současné době se vyvíjejí alternativní a doplňkové nástroje, které umožňují měřit, jestli jsme skutečně na cestě k obnově přírody a udržitelnému blahobytu. Mezi nejčastěji zmiňované patří Index ekosystémových služeb (Gross Ecosystem Product – GEP), ten hodnotí příspěvek přírody ke společnosti např. v podobě opylování, čištění vzduchu nebo regulace teploty. V městském kontextu je obzvlášť důležité kombinovat ekologické a sociální ukazatele, protože právě jejich propojení ukazuje, jak užitečná a funkční příroda ve městech skutečně je. V praxi to pro architekty, města a firmy znamená zavádět monitoring přírodních prvků a jejich funkčnosti, sledovat dopady projektů na druhovou rozmanitost, zapojovat veřejnost do hodnocení kvality prostoru, a především pak vyhodnocovat změnu v čase, jestli to, co děláme skutečně vede ke zlepšení.

Zpátky k přírodě – dopředu jako společnost

Nature Positive Economy není jen nová teorie. Je to výzva i příležitost. Učí nás přestat vnímat přírodu jako „něco v pozadí“, a začít ji brát jako partnera, bez kterého nemáme budoucnost. My tu bez přírody nebudeme, příroda bez nás ano. Každý park, každá louka, každý strom ve městě může být součástí obnovy přírody. Neexistuje jediný recept, ale existuje směr: Dávat přírodě více, než si bereme. Jako odborníci na městskou zeleň a krajinu máte v rukou obrovskou moc. Vaše rozhodnutí, vaše návrhy, vaše každodenní práce – to všechno formuje prostředí, ve kterém budeme žít za 5, 10 i 50 let. Změna už začala a příroda je připravená spolupracovat.

Článek vznikl v rámci projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210 spolufinancovaného Evropskou unií v rámci kterého mimo jiné dochází k výzkumu a rozvoji aktivit podporujících Nature Positive Economy v rámci hledání cest k řešení environmentálních dopadů těžby a průmyslu se zohledněním dalších výzev plynoucích z probíhající klimatické změny.

Zdroje:

Evropská komise (2022). The vital role of nature-based solutions in a nature positive economy. Dostupné na: https://op.europa.eu/cs/web/eu-law-and-publications/publication-detail/-/publication/85aeb571-c69c-11ec-b6f4-01aa75ed71a1

Povolná, L. a kol. (2023). OBCE MLUVÍ O VODĚ: Pravidla a postupy pro komunikaci vybraných opatření na hospodaření s dešťovou vodou mezi místní samosprávou a veřejností. Ústí nad Labem: UJEP a ČVUT. 80 stran.

WWF (2024). Global Roadmap for a Nature-Positive Economy. An economic and financial reform agenda to meet climate goals. Dostupné na: https://wwfint.awsassets.panda.org/downloads/global-roadmap-for-a-nature-positive-economy—october-2024.pdf

World Economic Forum (2025). Nature Positive: Financing the Transition in Cities. Dostupné na: https://reports.weforum.org/docs/WEF_Nature_Positive_Financing_the_Tranisition_in_Cities.pdf

V Inspiraci 3/2025 dále najdete